Zraněná zvířata se po léčbě vrací do přírody, obnovují se i tůně pro obojživelníky

Záchranná stanice poblíž Poděbrad se ročně postará o několik tisíc zvířat, nejčastějšími pacienty jsou ježci, ale i dravci. „Poštolka obecná je náš nejběžnější sokolovitý pták, tohoto samečka srazilo auto a měl poraněný ramenní kloub. Léčba trvala asi měsíc,“ řekl Novinkám vedoucí záchranné stanice pro živočichy Luboš Vaněk.

Střety s auty a nárazy do skleněných stěn bývají nejčastější příčiny zranění. Poslední dobou se objevuje i velké množství netopýrů, kteří se kvůli teplejšímu jaru patrně dříve budí. „Bývají hodně vysílení,“ podotkl ochránce přírody. Ve stanici končí i hodně mláďat. „Mnohdy jsou neodborně sebraná, protože si lidé myslí, že je rodiče opustili,“ poukázal na častou chybu Vaněk.

Vloni se jen v této stanici postarali o více než tři tisíce zvířat. „Kolem 62 procent se podaří vypustit zpátky do přírody,“ dodal Vaněk. Podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody loni v celé síti záchranných stanic přijali odborníci zhruba 41 tisíc živočichů. „Bylo to o šest tisíc víc než v předchozím roce,“ upozornil na nárůst Stýblo. Později došlo třeba i na nový vzlet vyléčeného káněte, které mělo po srážce s autem několik zlomenin.

Mezitím se ochránci přírody a místní dobrovolníci pustili do obnovy zdejších mokřadů. Sešlo se kolem dvaceti lidí, kteří se chopili rýčů, aby prohloubili tůně a kaluže. Smyslem je vytvořit podmínky pro návrat skokanů, čolků nebo vážek. „Z přírody mizí obojživelníci. Kde bylo dřív slyšet kuňkání, tak už nic slyšet není,“ poukázal Petr Stýblo a upozornil, že třeba výsadba stromů nemusí být vždy a všude úplně žádoucí.

„Na první pohled to vypadá jako dobrá věc, ale třeba tady u někdejších mokřadů po vytěžení slatin pro lázně těžaři vysázeli stromy, aby udělali něco pro krajinu. Jenomže třeba listí padající ze stromu tůně zanáší,“ vysvětlil Stýblo.

K Milčicím do tamní evropsky významné lokality proto přizvali i bagr, aby pomohl tůně obnovit, a dobrovolníci v sobotu ještě upravovali břehy, vytahovali větve nebo káceli husté křoviny, jimiž voda zarůstala. Do chráněného biotopu by se tak mohly postupně vracet dříve zmizelé živočišné a rostlinné druhy.

Český svaz ochránců přírody chystá od poloviny března také akci pro veřejnost, která by měla pomoci vyhledat mnohdy už zapomenuté mokřady. Lidé by měli v krajině vyhledávat a ochranářům hlásit místa, kde narazí na obojživelníky, vážky nebo mokřadní ptáky. „Tím dostaneme informace o existenci mokřadů a třeba se je podaří udržet a zachránit, pokud by někdo chtěl v takových lokalitách třeba stavět,“ vysvětloval smysl akce Petr Stýblo.