Článek
Fotografie byly pořízeny v květnu nedaleko Neptunových ostrovů na jihu Austrálie. Cohen se do těchto míst vydal za velkými bílými žraloky, kteří jsou podle jeho slov nepochopeni. Fotky však byly oficiálně zveřejněny teprve počátkem prosince.
„Pořídil jsem tyto snímky, abych ukázal sílu těchto živočichů. Nechtěl jsem z nich udělat bláznivé zabijáky. Ten žralok sice vypadá naštvaně, ale já bych byl taky, kdyby mi někdo mával před nosem hamburgerem a cukl s ním pokaždé, když bych se chtěl zakousnout,“ uvedl Cohen.
„U tygrů obdivujeme jejich sílu, důstojnost a krásu, ale nepotulujeme se jen tak v lesích, kde žijí. Pro mě je to se žraloky stejné. Když vstoupíme do jejich světa, nemůžeme je vinit za případné následky,“ popsal dále svůj postoj Cohen.
Z oběti se stal velký ochránce žraloků
Cohen se u Neptunových ostrovů, jižně od australského přístavu Port Lincoln, potápěl ještě s Rodney Foxem, aktivním ochráncem velkých bílých žraloků. Dílem ironie osudu se tento australský šampión v harpunování v roce 1963 sám stal obětí útoku žraloka.
Velký bílý ho napadl, zrovna když harpunoval, protože se kolem něj objevila krev z poraněných ryb. Tehdy potřeboval 360 stehů, aby se mu zacelily rány. Ačkoli zprvu sliboval všem žralokům odvetu, nakonec usoudil, že šlo o omyl.
Útoky na lidi jsou mnohdy dílem náhody
Velcí bílí žraloci, kteří jsou v dnešní době považováni za ohrožené, se na lidi totiž nezaměřují a ve skutečnosti ani nemají rádi jejich chuť. Před kostnatým lidským tělem upřednostňují tučné a na proteiny bohaté tulení maso.
Přesto někdy na plavce nebo surfaře zaútočí, protože si jejich siluetu spletou právě s tuleněm. Tuto teorii navíc podle deníku The Daily Mail podporuje i fakt, že k mnoha útokům na lidi dochází ve vodách s nízkou viditelností, nebo za okolností, které tupí žraločí smysly.