Článek
„Sysli byli kdysi běžní, dokonce považovaní za polní škůdce. Jejich stavy ale poklesly až téměř na nulu,“ připomněl ředitel zahrady Miroslav Bobek. Proto v pražské zoo začal před lety projekt, který je chce vrátit do volné přírody.
Podle Lenky Čolobentičové z Agentury ochrany přírody, která záchranný program, jenž běží od roku 2008, koordinuje, se v Česku nachází čtyřicet lokalit, kde pobývá asi šest tisíc zvířat. Jedná se například o České středohoří, jižní Moravu, letiště v Kolíně, Velkou Dobrou či Strakonice.
„Od té doby se nám podařilo počet syslů zhruba zdvojnásobit, ale jde to hodně pomalu a stojí to velké úsilí,“ řekla Novinkám.
Zoo Brno pomáhá se záchranou kriticky ohrožených syslů, nová kolonie vzniká na Znojemsku

Sysli, kteří se objevili na Dívčích hradech, mají podle Bobka pražskou krev. Mezi jejich předky jsou ti ze slavné kolonie v Letňanech, která už neexistuje. Vesměs se jedná o letošní mláďata.
„Teprve příští rok na jaře uvidíme, jestli se ten letošní výsadek chytil. A minimálně dvě tři sezony zůstanou ve voliéře, než budou mít nadbytek mláďat, která bychom vypustili do volné přírody,“ uvedl kurátor savců Pavel Brandl.

Hlodavce před predátory chrání voliéra.
Na nové obyvatele čekala ve voliéře, která je chrání před predátory a zabraňuje jim, aby se rozutekli, směs zrní, nakrájená jablka a mrkev. Pletivo stavitelé zapustili metr pod zem, aby se tak snadno nepodhrabali.
V dalších dnech dostanou od chovatelů, kteří jezdí ke koním Převalského, listovou zeleninu, budou mít k dispozici seno, jež používají na vystýlání nor. Jednou týdně jim jídelníček zpestří živočišná složka, třeba larvy potemníků a cvrčci.
Zimu stráví pod zemí
Dřevěné přístřešky, pod které se je chovatelé snažili vypustit, nebudou mít dlouhodobou funkci. „Potřebují si vyhrabat vlastní nory, a do té doby musejí najít stín,“ vysvětlil Brandl s tím, že někteří jedinci se nejpozději v září začnou ukládat pod zem, kde stráví zimu.
Ta může být kritická. Například, když napadá hodně sněhu, přijde prudká obleva, sníh roztaje a voda zaplaví nory. V březnu se pak syslové objeví nad zemí. „Rozmnožují se jednou za rok, ovulace je velice krátká, trvá 24 hodin,“ upozornil Brandl s tím, že rekordman chovu v zoo se dožil sedmi let.

Syslové budou žít na Dívčích hradech, které obývají i koně Převalského.
Dívčí hrady zoo vybrala proto, že tamní rozlehlé pozemky má zapůjčené od města. Na nich žijí koně Převalského, kteří louky spásají s cílem obnovit původní floru a faunu. „Sysli sem patří. V minulosti se vyskytovali v Prokopském údolí a bude hezké, když tu výhledově budou i na volno,“ dodal Bobek.
Klisny koně Převalského se prohánějí na pláni pražských Dívčích hradů
