Zlato z mistrovství světa ve skijöringu přivezl do Česka pes Sonny

Sonny je evropský saňový pes a rychlost je jeho naprostou přirozeností. Když o něm jeho páníček hovoří, vyzdvihuje povahu a současně ideální postavu. „Je hodně vysoký, a přitom i hodně lehký, proto se mu dobře běhá ve vysokých rychlostech,“ říká Kryštof Spilka a vrací se ke zlatému závodu.

„Na trať jsem vyrážel až jako třetí z Čechů. Když jsem dojížděl do cíle, ti nejlepší seveřané už měli závod za sebou. A musely se přepisovat výsledky. Byli jsme tak trochu jako Ester Ledecká na olympiádě,“ směje se Kryštof Spilka a přiznává, že vítězství bylo dojemnou a emotivní odměnou za tvrdou práci, kterou spolu se Sonnym přípravě na mistrovství věnovali.

Velmocemi v mushingu jsou severské státy, mezi muži s přehledem vede Norsko, mezi ženami se daří víc Švédsku a Finsku. Je to podobné jako na právě skončeném mistrovství světa v klasickém lyžování v Trondheimu. Ale špičkami jsou i Česko, Slovensko nebo Polsko.

„Seveřané kralují zejména mushingu s lyžemi. Však také mají úplně jiné podmínky k tréninku. U každého většího města je krásný, upravovaný skiareál. Já jezdil do Orlických hor. Hodinu tam, hodinu zpět… a vyjet brzy, abych zaparkoval. A srovnat se s běžkaři – ti nejsou z našich tréninků úplně nadšení. A to jsou Orlické hory tolerantní. Na Šumavě nebo v Jizerkách musí kolegové trénovat po nocích,“ dodal Spilka, který samozřejmě není profesionální musher. Je architekt, a tak kloubí práci se sportovní přípravou. Se Sonnym je denně v pohybu, z toho zhruba třikrát týdně v zápřahu. V létě si zase trénink zpestřují plaváním v Labi.

„Samozřejmě je důležité, jakou formu má lidský závodník, ale nejdůležitější a největší profesionál je v našem sportu pes. Ani takový závodník jako Klaebo nevyhraje, když nebude mít dobrého psa,“ usmál se mistr světa z Hradce Králové.

Na mistrovství se Kryštof a Sonny přihlásili ještě do kombinace, kdy jsou polovinu tratě kromě psa a závodníka zapřaženy také saně, zvané pulky. Oba závody byly nakonec jako den a noc. Euforii z vítězství vystřídal strach.

„Mezi starty byl jen den a půl na odpočinek. Chtěl jsem, aby měl Sonny co nejlepší regeneraci. Aby dočerpal síly. A udělal jsem chybu v jídelníčku. Ze závodu jsme odstoupili a jen díky přítomnosti a profesionalitě veterinářů je dnes Sonny v pořádku,“ pokračoval Kryštof Spilka a vysvětlil, že pejsek prošel hypoglykemickým šokem.

„Bylo to smolné od počátku: dvakrát zlomená hůlka v závodě, kolize s dalšími závodníky. Po prvním zlomení hůlky jsem věděl, že závod prakticky skončil, ale nepřerušili jsme ho, abychom nabrali zkušenosti. A Sonny se stále držel vpředu. Až v druhém kole, když začalo stoupání, jsem poznal, že je něco špatně, a závod hned ukončil. Ještě na zdravotní prohlídce byl dobrý, pak začal kolabovat. Jen díky včasnému podání cukrů se ho podařilo zachránit,“ řekl Kryštof Spilka s tím, že dnes se už Sonnymu daří opět dobře.

„Věřím, že se vrátíme k závodění. Mám radost, jak je Sonny univerzální. Je skvělý na mně nejmilejších lyžích, s koloběžkou i s kolem. Ale hlavně je mi skvělým parťákem každý den,“ dodal Kryštof Spilka.