Článek
Podle této studie jsou žížaly zodpovědné za 140 milionů tun jídla ročně, zatímco Rusko, jeden z největších producentů potravin na světě, loni vypěstovalo 150 milionů tun obilí, napsal deník The Guardian.
Žížaly se noří do země a v půdě se i živí, čímž rozkládají organické látky a provzdušňují půdu a zvyšují tak její úrodnost. Pomáhají také v půdě zadržovat vodu. O jejich přínosu pro růst plodin psal již v roce 1881 britský přírodovědec Charles Darwin, ale dosud nebylo známo, jak velký podíl na růst zemědělských produktů tito kroužkovci mají.
Podíl žížal na světové produkci plodin, jako jsou rýže, kukuřice, pšenice a ječmen, je podle nové studie vědeckého týmu ze Spojených států zhruba 6,5 procenta. Dalších 2,3 procenta světové produkce si bezobratlí živočichové připisují u luštěnin, jako jsou sója, hrách, cizrna a čočka.
Slovenské bistro dává potřebným jídlo zdarma, v Ženevě zase mají veřejné ledničky
Přínos žížal vědci zkoumali za pomoci analýzy map půdních vlastností, výnosu plodin a výskytu žížal. Zjistili, že větší dopad na růst obilovin a dalších potravin mají žížaly v oblastech globálního jihu. V subsaharské oblasti se na úrodě podílejí z deseti procent a v Latinské Americe a Karibiku z osmi procent. Je to patrně proto, že zemědělci v těchto regionech mají tendenci používat méně hnojiv a pesticidů a místo toho využívají hnůj a tlející organické látky.
Vliv žížal na globální pěstování potravin je rozhodně pozoruhodný, ale podle odborníků jsou potřeba další studie, aby se ukázalo, jakou roli hrají ostatní půdní organismy. „Půda je stále jako obrovská černá skříňka, které plně nerozumíme,“ uvedl vedoucí autor studie Steven Fonte z univerzity v americkém státě Colorado.
Britové budou žrát veverky, ale Ukrajině dají houfnice. Ruská propaganda se překonává
