Zima v jihlavské zoo: kočkodan se drží v teple, plameňáci vydrží i minus deset

Jihlavští chovatelé jsou pořád ve střehu a starají se i o to, aby samice kočkodana měla dost mateřského mléka. Zahrada má tyto primáty s typickou bílou „kozí“ bradkou teprve od loňského září a pár měsíců poté se dočkala obrovského úspěchu.

„Ve volné přírodě žijí v Ghaně a Pobřeží slonoviny, zbývá jich pravděpodobně kolem tisícovky, v zahradách jich máme v tuhle chvíli dohromady 36,“ říká ředitel zoo Jan Vašák.

Jihlava je v Česku jedinou zoo, která tyto opice chová. I když tento druh není extra náročný na potravu, dostal se do obtížné situace, protože mizí jeho přirozené prostředí. „Řada zoologických zahrad navíc jde směrem atraktivních byznysových plánů a mnohdy jim do nich tahle zvířata nezapadají,“ vysvětluje Vašák.

Vysočinská zoo se musí v posledních dnech vypořádávat s mrazivými teplotami, které v noci na středu spadly ve spodní části zahrady u řeky až k minus 16 stupňům.

„Například tropická zvířata pouštíme přes den ven, mají možnost se proběhnout. Kočkodani nebo drápkaté opičky vyběhnou na sluníčko, pokud ale mají mladé, necháváme je uvnitř,“ vysvětluje ředitel.

Existuje ale řada druhů, které si mrazivý únor vyloženě užívají. Není problém zahlédnout v napůl zamrzlém bazénu vydry malé. „V nynějším počasí se cítí dobře například irbisové nebo pandy červené a také levharti perští,“ přidává mluvčí zoo Simona Kubičková.

Tygři sumaterští by zimu určitě také zvládli, přes den mohou ven. „Na noc je ale zamykáme, aby nám nevymrzl pavilon,“ poukazuje ředitel.

Naopak zimu nemají rády babirusy. Tento druh z čeledi prasatovitých, kterému se také říká „prasojelen“, obývá tropické deštné lesy indonéského ostrova Sulawesi. „Babirusy ven moc nechodí, mají lysou kůži,“ poukazuje Kubičková.

Ale třeba africké zebry už se na Vysočině adaptovaly a s mrazem problém nemají. „Jedna minulý týden rodila venku,“ zmiňuje mluvčí zoo.

Horší než mrazivé počasí bývá pro zvířata mokrý sníh. „Když jim roztává na hřbetu, je zaděláno na zápal plic,“ poukazuje ředitel.

Kopytníkům, ale i dalším zvířatům, by se ale mohl stát osudným také led. „Třeba plameňáci mohou ven do minus deseti, jenom nesmějí mít přístup do vody, aby v ní nezamrzli nebo se nepolámali. Proto mají ve výběhu takovou ohrádku,“ říká Jan Vašák.

Šéf zahrady jde zvířatům v otužování příkladem, běžně chodí i přes zimu v kraťasech a srovnat se dá třeba právě s plameňákem. „Do minus deseti v nich vydržím, samozřejmě záleží, jak dlouho,“ glosuje s úsměvem.

Jihlavská zoologická zahrada patří v Česku mezi nejpopulárnější, loni ji navštívilo 345 tisíc lidí. Chová přes 250 druhů zvířat a nově plánuje postavit pavilon pro tygry a hrošíky.