Žena už si nikdy nesplete strany díky originálnímu řešení

Mladá Australanka žijící v Canberře měla problémy s levou a pravou stranou od dětství. Dvě nenápadná tetování, která zdobí její ruce, si nemůže vynachválit.

„Začalo to jako vtip, ale je to vlastně velice účinné a už nevypadám hloupě, když dělám ‚L‘ svými prsty, abych si uvědomila, která je levá,“ uvedla pro australskou mutaci deníku Daily Mail Lainová. Naráží na pomůcku, kterou často využívají lidé s obdobným problémem. Ukazováček a palec nastaví tak, aby prsty svíraly pravý úhel a na levé ruce vytvořily písmeno „L“.

Nápad se jí zrodil v hlavě poté, co jí jeden z přátel, kterému dělala navigátora v autě, z legrace nakreslil fixou písmena označující pravou a levou na ruce. „To bych si měla vytetovat,“ smála se tehdy Lainová, ale později jí to přišlo jako dobrý nápad.

D'Kodia Lainová

Malá písmena jí pak na ruku vytetovala známá australská tatérka Lauren Winzerová. Tetování si pochvaluje i přítel mladé ženy.

„Je vděčný, že nebude muset trpět za mé ztrapňování se,“ uvedla se smíchem a nadsázkou Lainová. Na sociálních sítích se jí dostalo chvály a podpory. Zejména od lidí, kteří trpí podobným problémem.

A těch není překvapivě málo. Podle jedné z prvních studií, která se fenoménem zmatení pravé a levé strany zabývala, pocházející z roku 1973, se s tímto problémem potýká odhadem 9 procent mužů a 19 procent žen.

Pozdější studie pak odhadují, že tento počet bude asi ještě vyšší. V roce 1990 australská studie uvedla, že zhruba třetina dotazovaných lidí cítila frustraci v rutinních každodenních situacích, kdy musí pravou a levou stranu rozlišovat.

A v čem problém pravé a levé vězí? Zjednodušeně lze říci, že náš mozek musí zapojit víc procesů než při rozlišování například směru nahoru a dolů. Tyto směry jsou v našem světě pevně dané, zatímco určování levé a pravé strany záleží na úhlu pohledu.

Největší roli v určování pravé a levé strany hraje angulární gyrus – mozkový závit umístěný zhruba na pomezí mezi spánkovým, temenním a týlním lalokem.

Ten je důležitý pro vývoj řečových schopností. Jeho poškození, například tzv. Gertsmannův syndrom, vede k různým poruchám včetně agrafie (neschopnost psát), akalkulie (neschopnost počítat), prstové agnozie (neschopnosti rozpoznat a pojmenovat své prsty) a právě též pletení si levé a pravé strany.

Jak uvádí psycholog Sebastian Ocklenburg, biopsycholog na Porúrské univerzitě Bochum, při určování pravé a levé strany se toho děje v mozku (konkrétně angulárním gyru) překvapivě hodně.

Rozlišení pravé a levé strany vyžaduje zapojení verbálních procesů, paměti a prostorového vnímání. Slova pravá a levá musí být přiřazena k objektům v pozorovatelném prostředí. Paměťové procesy jsou potřeba pro to, aby člověk stále věděl, co je vlevo a co vpravo.

Pokud integrace všech těchto procesů selže, může dojít ke zmatení pravé a levé strany. Navíc se určení pravé a levé strany v mnoha situacích vyžaduje velmi rychle. Lidé se tak často dívají právě například na své ruce a uvědomují si, kterou píšou a podle toho strany určí.

Na první pohled nemusí jít o nic tak vážného, velký problém to ale může znamenat pro řidiče, ale i například chirurgy, kteří potřebují operovat nebo odebrat končetinu či orgán na určité straně. I proto se vědci snaží fenomén zmatení pravé a levé strany rozklíčovat.