Článek
Bühlerová s manželem vychovávala děti v pěstounské péči a na konci 80. let minulého století pomáhala pastorovi s narkomany. Později ale jako svůj úkol zvolila působení na nádraží. Žila tam v letech 1990 až 2013. Pak se natrvalo přesunula do domova důchodců, uvedl list Tages-Anzeiger.
Frieda Bühler, der Engel von Zürich hat ihre letzte Reise angetreten
— IMAGOpress Schweiz (@imagopress) 21. června 2018
Fotos : https://t.co/6eT4UzvNx7#friedabuehler #engelvonzuerich #zürich #engelvonzürich #engelzürich #Inmemoriam #schweiz #tagesschau #10vor10 #tagesanzeiger #nzz #woz #friedabühler #segnung #sbb #hbzh #zhhb pic.twitter.com/OpMIODG42a
Šeptající vozíčkářka trpící osteoporózou upoutávala na nádraží pozornost. Na otázky novinářů ale odpovídala, aby radši psali o bohu než o ní. Někteří Bühlerové dávali peníze, ty však odmítala. Přijímala jen kávu a slunečnice. „Kdybych musela jmenovat člověka, který je právem nazýván andělem, pak je to Frieda,” řekla její známá Jasmin Decková.
Podle ní nešlo o bigotní naivku, ale vzdělanou ženu. Poznamenalo ji však, když se s ní muž rozvedl. Manžel Deckové si myslí, že Bühlerová na nádraží představovala vítanou oázu zklidnění uprostřed neustálého shonu.
Sie wollte niemanden verpassen – und tat allen gut
— Juerg Gerber (@juergerber) 21. června 2018
Jahrzehntelang hat Frieda Bühler im Hauptbahnhof den Vorbeieilenden ihren Segen erteilt. Nun hat sie ihre letzte Reise angetreten. https://t.co/zi4OPkBhPr
Přítomnost vozíčkářky ale některé cestující znepokojovala. Bývalá radní pro sociální věci Monika Stockerová dostávala dopisy Švýcarů i cizinců, kteří si stěžovali, že se bohaté město o stařenku nepostará. Stockerová odpovídala, že Bühlerová nestrádá a naplňuje své poslání, na něž je hrdá. Sama její osud zachytila v knize Hej, tebe přece znám (He, dich kenne ich doch).