Článek
Neobyčejný život bratrů Gaylonových se začal psát 28. října roku 1951. Narodili se Eileen a Wesleymu Gaylonovým, kteří rozhodně nečekali dvojčata, a už vůbec ne siamská. První dva roky strávili bratři spojení od prsní kosti k podbřišku v nemocnici. Rodiče odmítli operaci, když se od doktorů dozvěděli, že by ji děti nemusely přežít.
Matka Eileen však své děti považovala za zrůdnost, a tak se o ně staral otec Wesley. S dalšími dětmi na krku (celkově jich manželé měli devět) a obrovskými účty za lékařskou péči o dvojčata však Wesley musel přijít na způsob, jak vydělat značné množství peněz.
Ve čtyřech letech vzal proto Ronnieho a Donnieho do cirkusu, kde se stali součástí jednoho z tehdy nesmírně populárních obludárií. Diváci tehdy platili za to, aby mohli za sklem sledovat „běžný život“ obou chlapců.
Oba chlapci se díky terapeutické péči, kterou jim rodiče zaplatili, naučili v 29 měsících chodit a střídat se v tom, kdo bude chodit popředu a kdo pozadu. Museli se naučit, jak používat toaletu (spodní část trávicího systému měli společnou) nebo jak si zavazovat tkaničky.
Po USA zamířili do Jižní Ameriky
V sedmi letech je otec poslal do školy. Žádná z nich však nechtěla bratry přijmout, neboť prý působili příliš velké rozptýlení pro ostatní žáky. Museli se tak učit doma nebo na cestách s cirkusem. Ten jim dál zajišťoval pohodlné živobytí. „Byli to naši živitelé,“ uvedl jejich bratr Jim, který se narodil, když bratrům bylo 11 let.
Právě mladší Jim se s bratry spřátelil nejvíc ze všech, jeho manželka Mary o ně později pečovala. „Doktor o nich prohlásil, že jsou národním pokladem, to s nimi ale nemusel žít,“ uvedl v roce 2014 při jednom z rozhovorů Jim za mohutného smíchu obou bratrů.
Dvě dívky, jedno tělo. Siamská dvojčata překonala očekávání, otce však postavila před nemožnou volbu
Další přátelé našli Donnie s Ronniem v samotném cirkuse. Ať už šlo o Johana, Vikinského obra, nebo Malého Peta, který měl být údajně pouhých 40 centimetrů vysoký a měl být nejmenším člověkem na světě (oficiální rekord drží Chandra Bahadur Dangi s necelými 55 centimetry). „Když jsme byli na cestách, byli jsme jako jedna rodina,“ vzpomínal kdysi Ronnie.
Americko-thajští bratři Chang a Eng Bunkerovi se narodili v roce 1811 a dožili se 62 let a vychovali 21 dětí. Zemřeli ve věku 62 let, překonali je pouze v roce 2014 bratři Gaylonovi.
Na počátku sedmdesátých let však obludária zažila strmý pád, v USA se stala tabu a v mnohých státech i nelegální. Dvojčata proto s cirkusem zamířila do Latinské Ameriky. „Tam se s nimi zacházelo jinak,“ vzpomínal Jim. „Byli jako rockové hvězdy,“ dodal na vysvětlenou.
Měli jsme dobrý život, uvedli bratři
S cirkusem vystupovali až do roku 1991, pak Ronnie a Donnie odešli do důchodu. Do roku 2010 byli schopni žít samostatně. Pak však Ronnie chytil do plic infekci, která oba bratry začala ohrožovat na životě.
Následně se o bratry starali Jim s Mary, posléze, když už jejich stav vyžadoval neustálou péči, byli umístěni do hospice, kde minulou sobotu zemřeli.
Narodili se srostlí lebkami, nyní bratři začnou nový život
Až do konce zůstali Ronnie s Donniem nejlepšími přáteli. Nic jiného jim podle Jima ani nezbývalo. Samozřejmě se hádali. Za mlada došlo i na rvačku, později si však Ronnie s Donniem uvědomili, že by jakékoliv zranění mohlo být pro oba dva fatální.
Naučili se spolu proto vycházet nejlépe, jak jen to bylo možné. Donnie vařil, myl nádobí a pral prádlo, Ronnie myl koupelnu a uklízel. A také byl z dvojice tím hovornějším. „Užili jsme si spoustu legrace,“ svěřil se Ronnie v roce 2014. „Měli jsme dobrý život,“ souhlasil Donnie.