Článek
Žádosti o odstranění časového posunu od něj pravidelně dostávali nejvyšší státní představitelé i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. První adresoval v roce 1981 tehdejšímu předsedovi vlády Lubomíru Štrougalovi, letní čas v Československu platil od roku 1979.
Pekař ze Sobětuch se snažil i o nápravu věcí veřejných, několikrát marně kandidoval pod hlavičkou různých politických uskupení do krajského zastupitelstva nebo na pozici senátora a projevil zájem i o úřad prezidenta země.
Pravidelně před změnou času přicházela do pardubické redakce Práva od Pecky silná obálka, která obsahovala kopie dopisů a článků, kterým neúnavný Pecka jednak podporoval svůj postoj a jednak dokazoval, na kolik institucí. a významných osobností se marně obracel.
Málem zemřel již dříve, prý kvůli změně času
Při poslední kandidatuře do Senátu se ve volební kampani svěřil, že unikl smrti o vlásek. „Změna času na tom má svůj podíl. V havlíčkobrodské nemocnici mě zachránili na poslední chvíli. Přesto se asi nedožiju šedesátky,“ svěřil se zpravodaji Práva.
Měl pravdu. Lidé ze Sobětuch ho částečně podporovali, mnozí tvrdili, že je výborný pekař a politika mu nesedí.
"Zemřel po dlouhé a těžké nemoci. Rozloučení s ním se uskuteční ve středu 9. září v 12:00 v chrudimské obřadní síni," uvedla Slavíková. Stanislav Pecka se snažil o zrušení letního času, který podle něj vážně poškozuje zdraví lidí, více než čtvrt století.
Pecka vyzýval rovněž otevřenými vlasteneckými dopisy představitele státu k zachovávání "národního bohatství", protestoval například proti zrušení a demolici cukrovaru v Hrochově Týnci.