Článek
„Krmení pořádáme kvůli návštěvníkům, abychom jim želvy ukázali a abychom je přesvědčili, že želva je stejně chytrá jako kůň, kočka, člověk, pes. Samozřejmě to ale baví i samotné želvy a i mě,“ rozpovídala se hlavní chovatelka Zoo Praha Nataša Velenská.
Zážitkem je pro pozorovatele i samotné buzení želv a jejich přesvědčování k pohybu, které před každým melounovým krmením nastává. To ale netrvá dlouho, protože vodní melouny jsou pro tyto plazy opravdovou pochoutkou.
Nesmí se to přehánět
„Melouny dostávají skutečně jen jednou týdně a přes léto a asi zhruba 20 až 30 kilo melounů na dvě tuny živé hmotnosti. Je to pro ně jenom pochoutka. Je to podobně nebo méně, jako když vy si dopřejete zmrzlinu nebo kdybyste dal dítěti bonbon,“ vysvětlila.
Základem krmení pro želvy je v létě tráva či nařezané seno, které mají celoročně ve svém zázemí v pavilonu.
Vzácné želvy v pražské zoo mají neustále úsměv na tváři
U želv je prý velmi jednoduché poznat, zda trpí nadváhou. „Když se chce zatáhnout do krunýře, tak vlastně jako my máme ,pneumatiky‘ na břiše, tak ona je má vlastně na těch nohách. Takže když zaleze do krunýře, tak se jí vytyčí ven velké ,pneumatiky‘,“ sdělila vrchní chovatelka.
Želvy sloní a obrovské dosahují váhy až 300 kilogramů, než této váhy dorostou, může ale trvat i 200 let. „Je to podobné jako u lidí. Některé samice váží méně, někteří samci více. Naší nejtěžší želvou je Eberhard a ten váží kolem 235 kilogramů,“ popsala Velenská.
Eberhard zároveň není nejen nejtěžší želvou, ale zároveň tou nejstarší. To z něj také dělá nejstarší zvíře v pražské zoo, je mu přibližně 100 let.
10 samců na 3 samice
V pražské zoo mají celkem třináct želv. Deset samců a tři samice. „Výběh jsme před dvěma lety rozdělili podle pohlaví. Je to kvůli našim holkám i kvůli tomu, že jsme sem loni přijali čtyři velké želvy obrovské z Německa, protože tam rekonstruují pavilon, tak aby na ty tři holky nebylo tolik kluků,“ sdělila Novinkám Velenská.
Chovatelé tak přibližně na 14 dní vždy k samicím připustí jednoho samce. „A doufáme, že se možná něco povede,“ doplnila s úsměvem chovatelka.
Ideálním počasím byly pro želvy tropické teploty v minulých týdnech, pocházejí totiž většinou z Galapág, Aldabry či Seychelských ostrovů.
„Když se potřebují zchladit, tak jdou většinou do stínu nebo dovnitř do pavilonu do bazénu, který milují,“ vysvětlila hlavní chovatelka.
„Náš želvák Toro vydrží ležet hlavou pod hladinou i třeba 20 minut, než se nadechne, protože oni dýchají nozdrami, a když je v neaktivní fázi, tak nepotřebuje tolik prohánět kyslík tělem,“ dodala.