Článek
V hloubce 1100 metrů pod zemí, na osmém patře, strávil dvě hodiny. Původní plán předpokládal, že Paroubek bude v dole asi o půl hodiny déle. "Pan premiér je ale fyzicky zdatný, tu trasu, i když byla poměrně náročná, zvládl rychle," uvedl jeden z vedoucích důlních pracovníků.
Přitom k samotnému rubání šla skupina asi tři čtvrtě kilometrový úsek do kopečku s padesátimetrovým převýšením. "Velká část vstupních chodeb je docela prostorná, ale blíže k porubu už je to horší. Ten poslední úsek byl i nejhorší na dýchání," popsal Paroubek.
S havíři v rubání hovořil jen chviličku. "Dělali svou práci a na mě asi neměli moc náladu. Já to respektuji a nechtěl jsem je rušit," řekl. "Ti hoši mají velmi těžkou, fyzicky náročnou práci," dodal.
Rozdílné hornické důchody
Paroubek sfáral do podzemí na pozvání hornických odborů. Odboroví předáci s ním před fáráním a také po vyfárání jednali mj. o nerovnostech hornických důchodů. "Horníci, kteří odcházejí do důchodu po roce 1995, mají podstatně nižší důchody než ti, kteří odešli před rokem 1995. Dnes už to je rozdíl zhruba 2 a půl tisíce korun. A přitom dělali stejnou práci stejně dlouho. Týká se to už stovek lidí," řekl Právu šéf hornického odborového svazu Jan Sábel.
"Považujeme to za diskriminační a výpočet hornických důchodů je třeba řešit urychleně úpravou legislativy. Dlouhodobější záležitostí je řešení obnovení možnosti dřívějšího odchodu do důchodu podle obtížnosti práce, tedy aby horníci neodcházeli do důchodu až v 63 letech jako ostatní populace, ale dříve," doplnil odborový předák OKD Miroslav Syrový.
Paroubek na dotaz Práva, zda zkušenost z dvouhodinového pobytu v podzemí ovlivnila jeho názor na požadavky odborářů, odpověděl: "Myslím, že jsem měl představu o tom, jak těžká je práce v dole. Myslím, že mám cit a pochopení, takže odboráři mohou určitě počítat s tím, že budu podporovat nové zákony, které jsou v jejich prospěch," slíbil. "To, co jsme očekávali, se naplnilo," řekl spokojeně Syrový.