Článek
"Platon píše o ostrovu s průměrem pěti stadií, obklopeném několika kruhovými pásy země a vody," říká Kühne. "Máme snímky, které této struktuře odpovídají."
Družicový snímek údajně ukazuje v močálu dva pravoúhlé objekty a kolem části soustředných kruhů. Atlantida, popsaná v dialozích Kritias a Timaios, byla metropolí stejnojmenného ostrovního státu, jenž měl zaniknout katastrofou asi před deseti tisíci lety.
Odchylka při překladu
Podle Kühneho jde o nepřesný překlad původního termínu, který neznamenal výlučně ostrov, ale i místo blízko pobřeží. Mýlku mohlo ovlivnit i umístění centra metropole na ostrov obehnaný vodními příkopy.
Oblast při ústí Quadalquiviru navíc v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem zpustošila vlna záplav.
Obdélníkové struktury, dnes utopené v bahně, jsou podle dalšího z objevitelů Atlantidy zbytky zlatou zdí obklopených Poseidonových chrámů - zlatého a stříbrného - a královského paláce, jež stály na centrálním ostrově o průměru téměř jednoho kilometru, obehnaného hradbou z cínu.
Ani nesrovnalost rozměrů oblasti zachycené satelitem a Platónovým popisem Kühneovi nedělá starost. Buď Platón metropoli Atlantidy trochu ubral, nebo starořecká míra stadium byla kratší, než se dnes vědci domnívají.
Silné království
Mořský národ, který podle starověkých bájí asi před 12 tisíci lety bojoval s ranými civilizacemi na Krétě a v Egyptě, je podle Kühneho totožný s obyvateli Atlantidy. Podle Platona to bylo vojensky silné království.
Kühneova teorie rozmnožuje dlouhou řadu dosavadních pokusů o nalezení Atlantidy. Vědci i amatérští hledači ji umisťují mimo jiné na Bahamy, pacifické pobřeží Jižní Ameriky, ke Kypru, do Antarktidy či Turecka.
Žhavým kandidátem je oblast západně od Gibraltaru, kde jsou v současnosti zatopené Spartelovy ostrovy. K těm se nyní chystá vědecká výprava, aby prověřila loni nalezené nápadně pravidelné objekty jen několik metrů pod hladinou.