Článek
Zaujmou i zajímavým zbarvením, které se mění během jejich vývoje. „Pro nejmenší žáby je typická výrazná krvavá barva. Ta slouží jako kryptické zbarvení, které napodobuje ptačí trus,“ vysvětlil odborný chovatel plazů a obojživelníků Vojtěch Víta.
Díky tomu v deštném pralese dokonale splývají se svým prostředím a vyhýbají se tak pozornosti predátorů. Postupně se na rudé kůži objevují bílé skvrny připomínající semena rostlin v trusu.
Následně přechází vzhled žáby do zelené barvy, až nakonec zmizí i bílé skvrny. Proměnou prochází i struktura kůže. „Zatímco v dospělosti je žába úplně hladká, čerstvě po metamorfóze má pokožku posetou hrbolky,“ doplnil.
Výměna tygrů v liberecké zoo: místo bílých dorazí ussurijští
Létavky černoblanné, jejichž potravou jsou cvrčci, švábi a další bezobratlí živočichové, obývají Indonésii a Malajský poloostrov. Jsou striktně stromovým druhem a vodu nenavštěvují ani při rozmnožování.
Jejich velké prsty s přísavnými polštářky tak získaly novou funkci. Když v tropickém deštném lese potřebují například uniknout predátorům, vrhnou se z větve dolů a roztáhnou blány. Během letu dokonce umějí změnit směr.
Samice zadníma nohama vyšlehávají ze speciálního hlenu pěnového hnízdo, do kterého nakladou vajíčka. Vylíhlí pulci pak z hnízda padají rovnou do vody.
Podobně jako ostatní obojživelníci patří k nejnižším článkům potravního řetězce. Přesto mají v ekosystému nenahraditelnou roli a jejich vymizení má na životní prostředí drtivý dopad. Následuje totiž vymírání i dalších druhů, které jsou na nich potravně závislí, třeba hadů. Obojživelníci přitom v současné době patří mezi nejohroženější živočichy.
Návštěvníci najdou létavky černoblanné hned u vchodu do Indonéské džungle, kde obývají kruhovité akvaterárium po pravé straně. Nejčastěji tráví čas na listech rostlin nad vodou.
Dobrovolníci zachraňují ropuchy a skokany, vytvořili pro ně žabí taxi
