Článek
Obě města vzdálená více než 7000 kilometrů spojila osoba zábřežského rodáka, nejslavnějšího českého dobrodruha Jana Eskymo Welzla, kterému se Dawson City stalo domovem v letech 1929 až 1948 a kde je také pohřben. V obou městech je připomínán a stal se i součástí jejich společného Memoranda o porozumění.
„Město Dawson City je známé z životopisů Jana Eskymo Welzla či Jacka Londona. S námětem uzavřít partnerství přišel dawsonský radní Patrik Pikálek. Partnerství má pro Zábřeh žijící Welzlovým odkazem především symbolický význam,“ uvedl zábřežský starosta František John (KDU-ČSL).
„Dawson žije odkazem zlatokopů i prospektorů a bydlí zde lidé s podobnou živelnou náturou, jakou měl Jan Eskymo Welzl,“ řekl při podpisu memoranda starosta Dawsonu William Kendrick.
Dohoda Zábřehu s Dawsonem, který leží na soutoku řek Yukon a Klondike, si také klade za cíl posílit přátelské vztahy prostřednictvím podpory různých společných aktivit v oblastech kultury, vzdělávání, turismu a místního rozvoje.
„To bude zahrnovat například partnerství mezi muzei, studentské výměny a propagační aktivity, které zapojí obě komunity a budou pro ně přínosem,“ podotkla Mahdalová.
Zábřeh se k Welzlovi hrdě hlásí
Zábřeh se k legendárnímu dobrodruhovi Welzlovi hrdě hlásí. Jeho jméno nese jedna ze zdejších ulic. V roce 1998 zde byla odhalena Welzlova socha od Stanislava Lacha, která je v současné době umístěna u vlakovém nádraží, a o dva roky později byl jmenován čestným občanem města.
Od května 2020 je v zábřežském muzeu nová unikátní expozice J. E. Welzla. Každoročně se ve městě na počátku roku koná festival Welzlování. „Připomínkou putování slavného zábřežského rodáka je pro všechny účastníky také dubnový pochod Po stopách Eskymo Welzla a letní závod Welzlův kvadriatlon. Městem vede také naučná Welzlova stezka,“ konstatovala mluvčí.
Jan Eskymo Welzl se narodil v roce 1868 v Zábřehu. Byl topičem, strojníkem, stavitelem transsibiřské magistrály, polárním lovcem, zlatokopem, charismatickým vypravěčem a především cestovatelem a dobrodruhem. Ve svých 35 letech byl zvolen na Novosibiřských ostrovech v Severním ledovém oceánu náčelníkem a nejvyšším soudcem. Usadil se nakonec v kanadském Dawsonu, kde také 18. září 1948 zemřel.