Článek
Netradiční sběratelský kousek je k mání v dražbě aukčního domu Hansons Auctioneers, jež proběhne 25. listopadu.
Zubní protézu nalezli Peter Cross s Dianou Wildovou pomocí detektoru kovů v Buckinghamshiru v jižní Anglii. Protéza je vyrobena ze zlata, samotné zuby jsou pak z hroší či mroží zuboviny. Byly vyřezány ručně a podle znalců se jedná o mistrovskou práci.
„Předním šesti zubům byla ponechána původní sklovina, aby byla iluze lidského zubu perfektní. I když pochybuji, že by se protéza mohla někdy dostat do reklamy na zubní pastu,“ uvedl Peter Cross.
Nalézt byl schopen pouze horní část protézy. Tu spodní se navzdory jeho usilovným snahám objevit nepodařilo. „Spodní části protéz totiž neměly kovové součásti, tak že je nemožné je pomocí detektoru najít,“ vysvětlil Cross.
Protézy vyráběli už staří Etruskové
Protéza pochází z první poloviny 19. století a musela patřit někomu velmi bohatému. „Tehdejší majitel za ně musel zaplatit 200 až 300 liber, za což jste si mohli v 19. století koupit na vesnici půlku domu,“ řekl Cross.
Indickému chlapci lékaři odstranili 526 zubů
Snaha zachovat schopnost kousat a žvýkat však není otázkou posledních století. První dochované protézy pocházejí ze 7. století před naším letopočtem. Etruskové vyráběli částečné protézy z lidských či zvířecích zubů, které nasazovali na zlaté pásky. Od nich tuto techniku o dvě stě let později přejali i staří Římané.
V 16. století se v Japonsku vyráběly protézy dřevěné podle otisku ze včelího vosku. Celodřevěné protézy postupně nahradily protézy se zuby vyráběné ze zuboviny, kostí zvířat či agalmatolitu – kamene, ze kterého se v Číně a později po celém světě vyráběly umělecké předměty (známý je též pod názvem pagodit).
V Evropě se jedním z prvních specialistů na zubní protézy stal Londýňan Peter de la Roche. Tito specialisté často pocházeli z řad zlatníků, řezbářů slonoviny či ranhojičů. V roce 1770 vyrobil první porcelánovou protézu Francouz Alexis Duchâteau. V druhé polovině 19. století se porcelánové zuby začaly zasazovat do tvrzené gumy. Tyto výrobky pak ve století 20. nahradily protézy z pryskyřice a plastů.
Zřejmě nejznámějším historickým nositelem zubních protéz je první americký prezident George Washington. Ten měl problémy se zuby už od mládí, svůj první zub ztratil už ve 22 letech, a když se stal prezidentem, zůstaly mu původní zuby pouze dva. Navzdory legendám Washington nikdy nepoužíval protézy dřevěné. Jako prezident používal protézy ze zlata a slonoviny či hroších zubů, předtím používal protézy opatřené lidskými zuby – většinou zakoupenými od otroků.