Článek
„Manulové byli v ostravské zoo chováni v letech 2006 až 2015. Bohužel se během těchto let nepodařil odchov. Proběhl pouze jediný porod, avšak mláďata krátce po narození uhynula. Když v roce 2015 uhynuli poslední chovaní jedinci, tak se zahrada rozhodla, že chov manulů ukončí,“ připomněla mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.
Dodala, že nyní se tedy situace změnila a návštěvníci mohou znovu tuto kočkovitou šelmu v Ostravě pozorovat. Přivezená čtyřletá samice se zabydluje v upraveném výběhu po rysech karpatských v blízkosti pavilonu indických šelem. „Navíc jednáme o dovozu samce s koordinátorem chovu Evropského ex situ programu pro manuly,“ upozornila Nováková.
Manulové jsou chovatelskou výzvou
Pro obnovení chovu manulů se ostravská zoo rozhodla kvůli tomu, že jí zůstal volný prostorný výběh s chladným a nevytápěným zázemím, kde žil postarší samec rysa karpatského. Jenže ten uhynul na zdravotní potíže a zoo chov těchto rysů ukončila.
„Tyto prostory již nebylo možné kvůli zpřísňujícím se podmínkám využít pro kočku velikosti rysa, proto jsme tento poměrně velkorysý prostor upravili a poskytli manulům. A to i přesto, že víme, že manulové představují nemalou chovatelskou výzvu,“ vysvětlil inspektor chovu šelem v ostravské zoo Matěj Vrúbel.
Manulí zvuky s trochou fantazie připomínají malého psa
V Evropě je totiž v současnosti chováno jen kolem šedesátky těchto zvířat a za poslední rok se jen ve čtyřech zařízeních podařily manulí porody. Jeden se například povedl i v Zooparku Chomutov, kde tato vzácná zvířata úspěšně chovají.
„Manul je podobně velký jako kočka domácí. Má huňatý kožich a působí tak mnohem mohutněji. Od koček se odlišuje také vydávanými zvuky. Místo mňoukání vyluzuje zvuky připomínající psí štěkot,“ uvedl vedoucí zoolog chomutovské zoo Miroslav Brtnický. Podotkl, že v zoologických zahradách není snadné manuly odchovat, i proto získal chomutovský zoopark za svůj manulí odchov od sdružení Česká ZOO cenu Bílý slon.
Všechna zvířata jsou v Evropském ex situ programu pro manuly, v rámci něhož vydává koordinátor doporučení k přesunům a rozmnožení zvířat. Cílem řízeného chovu je udržet populaci v lidské péči co nejvíce zdravou a životaschopnou. Populace manulů je však nevelká, s relativně malými úspěchy při odchovech mláďat.
Manula, který je pověstný svým nepřívětivým výrazem, chová i brněnská zoo.
Samici krmí jen přemraženou stravou
Manul ve volné přírodě obývá horské oblasti, náhorní plošiny, skalnaté terény a pouště v centrální Asii. Žije dokonce ve výškách kolem 4000 až 4800 metrů nad mořem. Tamním extrémním podmínkám je sice výborně přizpůsoben, ale extrémní prostředí také znamená, že se ve volné přírodě nemá možnost setkat s celou řadou kočičích patogenů.
„Především kvůli těmto faktorům, ale i zkušenostem z dřívějšího chovu, byla ve výběhu odbagrována nemalá část zeminy. Výběh byl vydezinfikován, navezli jsme nový substrát a nakonec vše upravili do podoby, která by měla co nejvíce evokovat přirozený biotop této kočkovité šelmy,“ popisoval inspektor chovu kočkovitých šelem.
Navíc v rámci preventivních opatření dostává samice pouze přemraženou potravu. „Jde o jedinou šelmu, která u nás přemraženou potravu dostává. Při zamražení totiž hyne většina možných parazitů, na které jsou manulové citliví. Plánujeme také pravidelný odběr vzorků na vyšetření přítomnosti nemocí, které nás u těchto zvířat v minulosti trápily,“ plánuje Vrúbel.
Samice manula s mládětem v zoo v Novosibirsku
Návštěvníci ostravské zoo musí počítat s tím, že není jednoduché tuto kočkovitou šelmu zahlédnout, i když je aktivní ve dne a za soumraku. Je totiž hodně samotářská. Manulovi nevadí chladné prostředí, protože má velmi hustou a dlouhou srst v délce až šesti centimetrů. Na břiše dosahují chlupy až dvojnásobné délky, než ty na hřbetě a bocích. Je to dokonalá izolační vrstva. Loví především hlodavce, pišťuchy a kurovité ptáky. Na přelomu zimy samec vyhledá samici a zůstává s ní několik dnů. Samice rodí jedno až sedm slepých mláďat.
