Hlavní obsah

Vyřazené autobusy a lázeňské kabinky. Na trampské osady lze narazit i v Praze

Novinky, nšt, jdu
Praha

Málokdo tuší, že Praha se může chlubit unikátem v podobě dochovaných trampských osad, kde dodnes lidé žijí v chatkách z vyřazených poštovních autobusů či z lázeňských rodinných kabinek. Místem, kde se skoro zastavil čas, provedl Novinky odborník na historii hlavního města a autor knih Praha neznámá Petr Ryska.

Trampské osady v PrazeVideo: Novinky

Článek

Osadu Kazín, která leží pod stejnojmennou skálou, tvoří bývalé prvorepublikové lázeňské kabinky, místní zde také disponují hřištěm na pétanque či pláží.

Nedalekou osadu Tornádo zase lemují dlouhé řady obydlí, které terasovitě stoupají do kopce a jsou tak připomínkou bývalé pískovny. Při podrobnějším zkoumání přístřešků, které v řadě oddělují jen úzké uličky, lze navíc poznat, že jejich základ tvoří vyřazené autobusy.

Foto: Novinky

Některé chaty v osádách původně vznikly z vyřazených poštovních autobusů či z lázeňských kabinek.

„Je to skutečně unikát, pochybuji, že nějaké jiné město na světě vůbec něco podobného má,“ poznamenal k pražským osadám Petr Ryska. Osady se staly součástí Prahy v roce 1974, kdy se území hlavního města na jihu rozšířilo o Lipence a část Černošic. Z pěti původních trampských osad, které dnes lze v Praze najít, je právě Tornádo podle Rysky tou nejzajímavější.

„Nemá nikde obdoby, protože se skládá z vyřazených autobusů z doby první republiky,“ odůvodnil Ryska. Ty sem v třicátých letech minulého století nechal navézt černošický podnikatel Václav Majer, který se rozhodl v místě bývalé pískovny otevřít říční a pískové lázně. „Aby si to zjednodušil a šlo to rychleji, tak zakoupil vyřazené poštovní autobusy, které jezdily v letech 1919 až 1924 a kromě pošty rozvážely i pasažéry,“ dodal.

Foto: Novinky

Praha k osadám přišla rozšířením svého území podél řeky Berounky.

To, že se původně jednalo o autobusy lze poznat i z interiérů obydlí. Z prostor pro pasažéry si jejich obyvatelé tvořily ložnice, zatímco v kabinkách pro řidiče vznikly koupelny či kuchyně. „K tomu navíc, aby si rozšířili prostor, protože autobusy byly minimalistické, tak si přistavili navíc ještě terasy směrem dopředu,“ přiblížil.

Za dobu své existence osady také hostily mnoho zvláštních osobností a figurek nejen pražské, ale i české historie. V další z osad Pod akáty například pobýval kníže Arno Schwarzenberg z hlubocké větve Schwarzenbergů.

„Z rodinných tradic patrně vyšinutý, ale pokrokový aristokrat,“ cituje Ryska kroniku z roku 1959, která o tehdejším osadníkovi šlechtického původu psala. „Vedle bydlel kožešník Josef Ipser, který měl své kožešnictví Na Příkopě, dále například Olga Fastrová, která byla první profesionální novinářka v Čechách,“ dodal.

Foto: Novinky

Osady jsou barvité nejen chatkami, ale i jejími obyvateli

Místní zde, stejně jako i v ostatních osadách, dodnes tvoří silnou komunitu a drží dle Rysky při sobě. Ze svého středu si například volí svého „šerifa“, který dohlíží na klid v osadě, osadníci také platí různé příspěvky a využívají společné záchodky, o které se rovným dílem starají a uklízí. Silným pojítkem v osadách jsou i časté sportovní zápasy v nohejbalu. „Nohejbalu se také říká trampský fotbal. Je to svým způsobem takový český unikát, podobně jako tramping,” přiblížil Ryska.

„Barvitost dokládá také hostinec Tornádo. Je to taková typická trampská hospoda, rázovitá, řekl bych, že i mezi trampskými hospodami obzvlášť vyniká,“ dodal.

Výběr článků

Načítám