Článek
Čtyřiasedmdesátiletý král a šestasedmdesátiletá královna cítili podle svých slov „nesmírné dojetí“, když se jim dostalo velkolepého přivítání při příjezdu do Paříže, kde jsou na své první státní návštěvě Francie.
Když Karel III. ve středu večer promlouval k hostům shromážděným v zrcadlovém sále na opulentním státním banketu, podle webu The Telegraph prohlásil, že návštěva - odložená z března - „už teď stála za to“.
Vzpomínali na Alžbětu II.
Král s láskou vzpomínal na svou zesnulou matku Alžbětu II. a připomněl její pobyty ve Francii. Zmínil se také o „hluboce dojemném“ gestu, které francouzský prezident Emmanuel Macron učinil po smrti královny loni v září, kdy v Elysejském paláci vyvěsil britskou vlajku na půl žerdi.
„Vaše slova pro nás tehdy také hodně znamenala,“ řekl Karel prezidentovi. „Řekl jste, že se dotkla vašich srdcí - a byla to právě ona, kdo choval k Francii největší náklonnost, stejně jako samozřejmě moje babička královna Alžběta, královna matka,“ podotkl a pokračoval.
„Podle všeho se postarali o pořádný rozruch, tančili až do ranních hodin v okouzlujícím Chez Carrere v ulici Pierra Charrona za serenády Edith Piaf. Mám podezření, že to ve mně zanechalo nesmazatelný dojem, a to i šest měsíců před mým narozením - La Vie en Rose ( Život v růžové či Růžový život ) je dodnes jednou z mých nejoblíbenějších písní!“ dodal panovník.
"Anglické víno“? Neznám!
Král pokračoval v cestě vzpomínkami a hovořil také o tom, jak prezident Georges Pompidou hostil královnu Alžbětu v paláci Versailles při její druhé státní návštěvě v roce 1972.
„Nedávno jsem si vzpomněl, že když prezidentovi a madame Pompidou oplatila zdvořilost večeří v hotelu de Charost (pařížské sídlo britského velvyslance), narazili na trochu větší potíže,“ řekl.
„Naše velvyslanectví se pokusilo přivézt na banket několik beden anglického vína z Hampshire, jenže tomu zabránil celní úředník na letišti Orly. V té době nic takového jako ‚anglické víno‘ neexistovalo… Jak se domníval (francouzský spisovatel) Roland Topor‚ les Français ont du vin, les Anglais de l'humour‘ (Francouzi mají víno, Angličané humor),“ podotkl britský host.
Král vřele hovořil o „trvalých vztazích“ mezi Francií a Spojeným královstvím a poznamenal: „Vazby mezi našimi národy jsou nesčetné a představují životodárnou sílu naší Entente cordiale (Srdečná dohoda, smlouva o koloniích uzavřená mezi Francií a Velkou Británií na zámku v Clouds nedaleko Londýna 8. dubna 1904 - pozn. red.), která byla inspirována mým pradědečkem, králem Eduardem VII.“
„Když se Karel a prezident Macron předtím společně procházeli, hluboce rozprávěli a spiklenecky žertovali, vypadalo to, že si vzájemnou společnost skutečně užívají,“ všiml si The Telegraph.
Také dámy si rozuměly, a to včetně drobných, ale nepřehlédnutelných gest. Brigitte Macronová natáhla ruku, aby pomohla královně Camille sejít po schodech Elysejského paláce a později přiložila ruku k dílu při upevnění jejího námořnického pláště od Diora – opět neposlušně vlajícího ve větru –, než na červeném koberci zapózovaly před blesky fotoaparátů.