Článek
"Překvapivě dobře to zapadá," píše evoluční biolog Blair Hedges z Pensylvánské univerzity ke Stonekingovu článku v časopise Nature. Podle archeologických a genetických poznatků se nahý člověk z tropické pravlasti v Africe vydal někdy před 50 až 100 tisíci lety. Jeho cesta vedla na sever, do chladnějších oblastí, takže se musel obléknout.
Nejstarší jehla je stará už 40 tisíc let, tkalcovství se objevilo někdy před 27 tisíci lety. Do té doby lidé zřejmě chodili jen v neupravených kůžích nebo rostlinných "oblecích"; v poslední době ledové ovšem už museli mít specializované části oblečení.
Lidské a šimpanzí vši se oddělily před 5,5 miliónu let
Stonekingův tým zjišťoval rozdíly v genech vší šatních a dětských (Pediculus capitis), žijících ve vlasech, a porovnával je s genech zvířecích vší, které parazitují na šimpanzích. Zjistil, že lidské a šimpanzí vši se oddělily před 5,5 miliónu let, a z toho vyvodil, že rozdíly mezi oběma poddruhy lidských vší - šatní a dětskou - odpovídají datu oddělení před 70 tisíci lety.
Množství odlišností je totiž přímo úměrné době existence druhu. Následující výzkum chce tým zaměřit na veš muňku (Pthirus pubis), která žije v lidském ochlupení. Měl by analogicky dát odpověď na otázku, kdy se předek člověka zbavil své srsti.