Článek
Vlny na Titanu podle předpokladů expertů dosahují až sedminásobné výšky a na rozdíl od těch pozemských jsou mezi nimi výrazně větší časové intervaly. Gravitace Saturnova měsíce má oproti Zemi pouze sedminovou hodnotu i jiný charakter větrů, vlny se tudíž chovají odlišně.
Mise na Saturn
Tyto hypotézy by už v lednu příštího roku mohla potvrdit sonda společné americko-evropské mise, která ze Země k Saturnu vyletěla v roce 1997. Zároveň by také mohla s jistotou určit, zda má Titan oceány, jak se dosud pouze předpokládá na základě teleskopických pozorování.
Přistávací modul Huygens, který k šesté planetě naší sluneční soustavy dopravuje plavidlo Cassini, by měl na Saturnu odebrat vzorky povrchu k chemickým rozborům, analyzovat místní atmosféru a změřit sílu větru.
Titan je druhým největším měsícem naší sluneční soustavy, větším je pouze Jupiterův Ganymede. Těleso má zhruba poloviční velikost oproti Zemi, je větší než planeta Merkur a téměř stejně velké jako Mars.
Povrch měsíce pravděpodobně tvoří led, moře tekutého metanu, ethanu nebo hydrokarbonu, možná i organický materiál. Odborníci rovněž předpokládají, že Titan může mít částečně podobné složení, jaké měla naše modrá planeta na počátku své existence.
"Doufejme, že modul Huygens Evropské kosmické agentury ukončí veškeré spekulace," uvedl astronom Nadeem Ghafoor. První lidmi vyrobený přístroj, sonda Voyager 1, kolem Titanu prolétla v roce 1980.
