Článek
"Soutěžícím fandím, protože jde o nové mladé talenty. Je samozřejmě otázka, jak dlouho zůstanou ti vítězní na výsluní a jak se jim podaří udržet si popularitu. Není to nic snadného, musejí vydržet psychicky, fyzicky, pěvecky veliký nápor," vysvětlil Čok, který si však uvědomuje i druhou stranu mince. Ta je daleko neúprosnější.
"Soutěž probíhá ve většině zemí světa stejným způsobem a je to v zásadě projev globalizace. A také, i když se mnou nemusí každý souhlasit, manipulace s národem," vypověděl.
Jeden velký byznys, uvědomili si Němci
"Národ je nadšený, protože každý jednotlivec má pocit, že může rozhodovat, kdo je nejlepší. Přitom ty typy zpěváků a hlasy jsou vybrány už předem," dodal Vilém, který obdobu této soutěže sleduje i v zahraničí. Například v Německu se podle něj druhá série vůbec nepovedla.
"Už nešlo o nic nového, lidé na to už přišli, že je to vlastně jen byznys. Kdyby mi bylo sedmnáct, tak bych se asi taky do SuperStar přihlásil. Teď už jsem ve věku, kdy by to ani nepřicházelo v úvahu," doplnil svůj názor na soutěž.
Knoflíky mu nosí štěstí
Vilém Čok je mimo jiné známý tím, že se na veřejnosti objevuje se zvláštní čepičkou na hlavě. Jeho pokrývka je posetá nejrůznějšími knoflíky a vykukuje mu z ní nápadný kus dlouhé světlé ofiny. Čepice je prý jeho talismanem, proto se jí nevzdává v létě, ani v zimě. Nosí ji jak do přírody, tak do společnosti.
"Knoflíky přinášejí štěstí. A každý, kdo mě má rád, mi přinese knoflík. Já si ho na čepici našiji a vím, že se budu cítit dobře a že mne štěstí nemine. Mám na ní třeba knoflík od Lucky Bílé a od mých nejlepších kamarádů. Štěstí si tedy nosím na hlavě a proto čepici nemohu odložit," poznamenal Čok.
