Článek
Od kolika let se zabýváte modelingem a co bylo prvním impulzem?
Začala jsem až v osmnácti a nebylo to nic takového, že bych se hlásila do nějaké agentury. Odchytila si mě jedna žena přímo na ulici...
Ruku na srdce, jaké jsou vztahy mezi finalistkami? Jsou opravdu tak skvělé a korektní, jak jsou většinou prezentovány?
Mohu mluvit samozřejmě jen sama za sebe a opravdu můžu potvrdit, že vztahy byly ve finálové dvanáctce úplně skvělé. Prožívaly jsme těžké chvíle spolu a pomáhaly jsme si.
Blíží se začátek dalšího ročníku České Miss, co byste vzkázala novým dívkám?
Ať svůj vstup do soutěže pořádně zváží. Jako cokoliv jiného v životě s sebou nese soutěž své klady i zápory. Finálové dvanáctce dívek se naskytne velké množství příležitostí, ale také povinností. Menší výhodu mají dívky z Prahy, většina akcí se totiž koná zde a tak mohou být častěji se svými blízkými.
Jaké byly prázdniny?
O prázdninách jsem měla přece jen trochu volněji, ale i tak jsem většinou nemohla někam odjet na delší dobu. Pouze jednou jsem si užívala týden v kuse, s Bárou (druhá česká vicemiss) na plachetnici. Jinak jsem vždy mizela třeba různě jen na víkend. A abych nezapomněla, ještě jsme měly s kamarádkama dámskou jízdu na Slapech, v chatce na Živohošti, to byla bomba.
Modeling může dělat snad jen dívka, která se ráda předvádí. Otázka je tedy nasnadě, předvádíte se ráda?
Abych se přiznala, tak na mole ano. Tam totiž z člověka udělají úplně někoho jiného. Nalíčí vás, obléknou do zajímavého modelu a jdete na to. Ale jinak v životě - mimo molo - to ani ne.
K čemu zajímavému jste se po soutěži dostala?
Kdybych nedělala modeling, tak bych bývala chtěla pracovat s malými dětmi v mateřské školce. Kvůli mému absolutnímu hudebnímu hluchu, bych měla asi problémy s přijetím. Něco malého jsme však s kamarádkou vymyslely, a tak můžu dětem alespoň trochu pomáhat.
Povídejte.
Založily jsme s kamarádkou filmový klub na dětském onkologickém oddělení v motolské klinice. Děti vždy dostanou jednou týdně nabídku několika filmů, jeden si odhlasují a pak se na něj dívají. Vzhledem k mé vytíženosti tam bohužel nemůžu být vždy, ale nejméně jednou do měsíce se tam za nimi dostanu. Zpočátku samozřejmě nemají příliš důvěry, když ale přijdou na to, že tam s nimi člověk není proto, aby se s nimi vyfotil, tak si k člověku najdou cestu.
Jak to zvládáte, berete si jejich příběhy hodně osobně?
To je těžké, někdy to ani nejde brát neosobně. Když vidíš, jak se děti mění v průběhu léčby, tak to není lehké. A ještě když máš potom večer nějakou party, tak je opravdu velmi velmi těžké usmívat se do objektivů.
Jaké máte plány do nejbližšího budoucna?
Tak co se týče miss, tak mě čeká v listopadu soutěž Miss Earth. Zatím ani nevím, kde se bude odehrávat. Měla být v Chile a teď to vypadá, že se bude odehrávat na Filipínách. A abych nezapomněla, tak začínám chodit na vysokou školu - Fakultu humanitních studií UK. Vyhovovalo mi složení přijímacích testů a dostala jsem se. Na poslední chvíli jsem si změnila formu studia z prezenčního na kombinované. Dobře ale vím, že první ročník je na FHS obrovským sítem, sama si nejsem vůbec jistá, jestli mě neprosejí také.
Jste jedna z těch dívek, kterým dlouhodobý vztah vydržel i přes celou soutěž. Jak dlouho spolu vlastně jste a jak vztah unese takové časové vytížení?
Jsme spolu přibližně rok a půl. Zpočátku to nebylo vůbec lehké, ale postupem času se to už jen zlepšovalo. Na naprostou většinu večerních akcí se mnou přítel chodí, vlastně si nepamatuji večírek, na který by mě nedoprovázel, ale přes den teď nemá kvůli práci čas.
Nežárlí přítel někdy?
(Chvíle zamyšlení) No... to má v sobě trochu asi každý kluk. Někdy to bývá složité. Jsme spolu třeba na nějakém večírku a samozřejmě nemohu být celý večer pouze s ním, musím se věnovat i dalším lidem.
O svatbě neuvažujete?
Ne, to ne. Myslím si, že v dnešní době jsou už vztahy jiné. Dříve to bylo bráno jako nezbytnost, když spolu pár nějakou dobu byl. Když se mají dva rádi, tak na to přece nepotřebují papír od státu. Přítel je v tomto ohledu ale o něco konzervativnější, takže z mé odpovědi asi příliš nadšený nebude.
Objevila se již nějaká nabídka na nafocení aktů či jiných odvážnějších fotek?
Zatím neobjevila a vzhledem ke smlouvě, kterou mám s Českou Miss bych ji ani přijmout nemohla.
Dobře, zatím tedy nemohla, ale chtěla byste?
Musí se rozlišovat citlivě nafocený akt, kde je nahota úzce provázána s tajemnem toho, co není vidět. To se mi i docela líbí, to je umění. Ale na jakékoliv zcela odhalené fotky v erotických magazínech bych jistě nepřistoupila. Ani v budoucnu.
Uvažovala jste už o návštěvě plastického chirurga? Jaký máte vlastně vztah k podobným umělým zákrokům do lidského organismu?
Několik lidí už mi doporučovalo, abych ho navštívila a nechala si přifouknout horní ret. Jenže já se podobného zákroku trochu bojím. Jednou jsem v televizi viděla, jak probíhá liposukce a to mi stačilo. Abych šla na plastickou operaci, tak by musel podnět vycházet ze mě samotné a nikoliv z mého okolí.
Jak dlouhé máte nohy?
(Smích) Já jsem si je nikdy neměřila. Ale klidně si je změřím a dám vědět.