Článek
Podle ředitele výzkumného ústavu Vittala Mallji v indickém městě Béngalúru doktora Subba Raa se doposud protijed připravoval injekční aplikací hadího jedu koním, v jejichž krvi se pak vyvíjí protilátka. Z krve se pak připraví sérum. Tento proces je však docela nákladný.
Subba Rao vysvětlil novou metodu: "Budeme extrahovat protilátku z vaječného žloutku. Ta pak bude injikována obětem hadího uštknutí." Proces výroby protijedu začíná imunizací kuřat v době, kdy jsou pouhé čtyři týdny stará. Když dosáhnou věku dvanácti týdnů, je jim vstříknuto malé množství hadího jedu. Než dosáhnou dvacátého týdnu věku, mají už plně vyvinutou imunitu na hadí jed. Vejce nakladená později těmito kuřaty pak mají schopnost fungovat jako protijed.
Podle doktora Raa je tento proces mnohem levnější než dosavadní, protože slepice v průměru snese asi 250 vajec ročně. Každé vejce podle vědců vyprodukuje nejméně pět miligramů protijedu, což je dost na záchranu jednoho lidského života. V současné době jsou v běhu testy, které mají určit, zda nemá protijed nějaké vedlejší účinky.
Týž ústav už dříve vyvinul unikátní techniku, která pomáhá identifikovat druh hada podle jedu v těle oběti uštknutí. V Indii se výzkumu sér věnuje velká prozornost, protože tam ročně zemře na uštknutí hadem na 15.000 lidí. Ve většině regionů Indie žijí hadi, patřící k nejjedovatějším na světě - kobra, bungar, zmije řetízková a zmije paví.