Článek
Vědci z Japonska a Austrálie již zhruba deset let spolupracují při výzkumu oceánu a pomocí bezpilotních ponorek monitorují prostředí ve velkých hloubkách podmořského příkopu u souostroví Rjúkjú a také v Japonském a Boninském příkopu.
A právě v posledním jmenovaném se jim podle webu The Guardian podařilo narazit na ryby z čeledi terčovkovitých. Nejde však ani tak o to, že jde o na pohled roztomilé rybky, ale fascinující je zejména fakt, že se vyskytují v hloubkách větších než osm kilometrů.
Jeden kus byl zaznamenán dokonce 8336 metrů pod hladinou, čímž o 158 metrů překonal dosavadní rekord (8178 metrů), jenž byl zdokumentován v roce 2017 v Marianském příkopu.
Rybářům se podařilo ulovit 270kilogramového jesetera
U obou nálezů byl profesor Alan Jamieson. Ten sice před lety vyslovil hypotézu, že v hloubkách větších než 8200 až 8400 metrů je přežití pro ryby pravděpodobně nemožné, ale zároveň před pěti lety u objevu v Marianském příkopu uvedl, že ryby určitě žijí i o něco hlouběji.
Možnost přežití v extrémních hloubkách totiž dává do spojitosti s teplotou, přičemž nejnovější objev této teorii dává za pravdu. V Boninském příkopu je totiž voda o pár stupňů teplejší než v Marianském.
Čím tepleji, tím hlouběji
Z laického pohledu je ovšem markantnější veličinou tlak, který je v osmi kilometrech zhruba osmsetkrát větší než na hladině. Přesto zde dokážou přežít nejen relativně primitivní organismy, ale také ryby, které jsou k tomu přizpůsobeny v několika ohledech.
Jedinci hlubokomořských druhů jsou poměrně malí, nemají šupiny ani plovací měchýře a také mívají větší koncentraci osmolytu, který působí proti tlaku vody. To je také důvod, proč mohou ryby žít hlouběji, než se původně odhadovalo.
V jisté hloubce totiž koncentraci osmolytu v buňkách již nelze dále zvyšovat, ale podle profesora Jamiesona jsou změny koncentrace závislé také na teplotě. Proto mohou ryby v teplejších vodách přežít hlouběji než v těch chladných.