Článek
K sýru, jak si ho běžně představujeme, má však nález dost daleko. „Běžný sýr je měkký, ale tento už není. Je už velmi vysušený, hutný a tvrdý,“ řekla Fu Čchiao-mej, paleontoložka Čínské akademie věd v Pekingu a spoluautorka studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Cell.
V rozhovoru se zpravodajskou stanicí NBC News dodala, že analýza DNA ze vzorků sýra vypráví příběh o tom, jak lidé z kultury Siao-che v oblasti nyní známé jako Sin-ťiang kdysi žili a které savce využívali. Ukazuje také, jak se ve východní Asii rozvíjel chov hospodářských zvířat. Vedle toho lze na vzorcích také pozorovat, jak se za poslední tři tisíce let vyvíjely bakterie, uvedla Fu Čchiao-mej.
Zapomeňte na karty, budoucnost se věští ze sýru
Rakev z doby bronzové byla objevena při vykopávkách na pohřebišti Siao-che v roce 2003. Vzhledem k tomu, že byla přikryta a uložena v suchém klimatu pouště Tarimské pánve, byla podle Fu Čchiao-mej dobře zachována, stejně jako boty ženy, klobouk a sýr, kterým bylo její tělo obloženo.
Starověké pohřební zvyklosti často zahrnovaly předměty, které měly pro pohřbenou osobu význam. Skutečnost, že mezi tyto předměty patřily i kousky sýra, ukazuje, že „sýr byl pro jejich život důležitý“, dodala paleontoložka.
Záliba v sýru se datuje tisíce let zpátky. Jeho výroba byla zobrazena na nástěnných malbách ve staroegyptských hrobkách z roku 2000 před naším letopočtem a v Evropě jsou známé stopy této praxe staré téměř 7000 let. Vědci však tvrdí, že vzorky z Tarimské pánve jsou nejstaršími skutečně nalezenými vzorky sýra na světě.
Tým Fu Čchiao-mej odebral vzorky ze tří hrobek na pohřebišti a poté zpracoval DNA, aby mohl sledovat vývoj bakterií v průběhu tisíců let. Vědci zjistili, že se jedná o kefírový sýr, který se vyrábí fermentací mléka. K výrobě zmíněných vzorků podle nich posloužilo kozí mléko, informoval web Fox News.
Na dotaz, jestli by byl nalezený sýr stále ještě jedlý a zda by byla Fu Čchiao-mej ochotná ho ochutnat, byla odpověď paleontoložky naprosto jednoznačná: „Ani náhodou,“ uvedly NBC News.