Článek
Závěry výzkumu popisuje článek zveřejněný na webu univerzity. O projektu informoval New York Times.
Během experimentu vědci nechávali papoušky vzájemně komunikovat přes tablet. Papouškům jejich majitelé nejdříve ukázali, že když zazvoní na pověšený zvoneček, tak se před nimi ukáže obrazovka s fotografiemi dalších opeřenců v experimentu.
Papoušek si pak mohl vybrat, s kým bude telefonovat, když se dotkl zobákem fotografie na obrazovce. Experimentu se účastnilo 18 papoušků (a jejich majitelé).
Společně zpívají i usínají
Vědci si povšimli, že jakmile papoušci pochopili zvonění na zvonek, tak si rádi o konferenční hovory říkali. Během samotného hovoru na nich bylo znát, že si ho užívají. Napodobovali například chování papouška na obrazovce, společně zpívali nebo si společně čistili peří.
Někteří dokonce společně usínali. Další co chvíli odletěli dál od tabletu pro nějaký předmět a ten pak při návratu k obrazovce ukazovali svému kamarádovi. Papoušci si také mezi dalšími účastníky experimentu rychle našli oblíbence a dožadovali se telefonátu právě s nimi.
Po analýze asi 1000 hodin videí vědci došli k závěru, že pozitivní efekt videohovorů na papoušky je očividný a že virtuální interakce může být alternativou k té naživo.
Papouškům, které lidé chovají jako domácí mazlíčky, totiž často chybí komunikace, kterou zažívají jedinci žijící v hejnech v přirozeném prostředí. Pokud nemají papoušci žijící v zajetí dost interakcí, často se nudí a cítí se osaměle. To se projevuje tak, že se pohupují na bidýlku zepředu dozadu, chodí ze strany na stranu, nebo si dokonce vytrhávají peří.