Článek
Chrám boha Višnua postavený před pěti sty lety na břehu řeky Mahánadí na území nynějšího indického státu Uríša zatopily v roce 1800 přívalové povodně. Během nich se změnil tok řeky. Lidé byli nuceni opustit své domovy a stejně tak zanechat vodě napospas svůj chrám.
Ancient temple resurfaces in the Mahanadi riverIn Odisha, an ancient temple has resurfaced in the Mahanadi river. It is believed to be around 500 years old. The temple got submerged in the river due to floods around 150 years ago. It was found mid-river near Baideswar in the Padmavati area in Cuttack.
Posted by The Hindu on Monday, June 22, 2020
Kde se stavba nachází, se po celou dobu snažil objevit Indický národní ústav pro kulturní a umělecké dědictví. I přes řadu pokusů se vědcům nepodařilo chrám lokalizovat. Vše se změnilo až tento týden, kdy sucho odhalilo špičku chrámové věže.
Chrám je ponořen v písku
Vedoucí výzkumného projektu Adíl Dhír řekl, že chrám byl součástí širší zástavby několika vesnic, které se říkalo Sartapana. Mezi lety 1835 až 1850 se změnil tok řeky Mahánadí a změnu završila stavba přehrady. Tím se zvedla hladina řeky a chrám už byl pro badatele skryt.
Z vysychající přehrady se vynořil zatopený buddhistický chrám
Lidem se z chrámu podařilo odnést a přemístit Višnuovu sochu, ale samotná stavba zůstala napospas řece. V posledních letech archeologové vyvíjeli značné úsilí, aby chrám alespoň lokalizovali, ale nedařilo se jim to.
Posted by Deepak Kumar Nayak on Wednesday, June 10, 2020
„Až místní obyvatelé nás v tomto týdnu, když poklesla hladina řeky, upozornili, kde by chrám mohl být,“ řekl Adíl Dhír. Ze stavby je vidět jen špička věže, zbytek je stále pod vodou a nánosy písku.
V Uríše je zatopených chrámů celá řada
Stavba je v hloubce 18 metrů, hladina vody z toho však tvoří pouhé 3 metry, zbylých 15 tvoří nánosy písku a bahna. Přesto je prý podle archeologů chrám v perfektním stavu.
Zemřel indický jogín, který tvrdil, že 80 let nejedl ani nepil
„Téměř v každé řece v Uríše se nachází nějaký zatopený chrám, ale jen z málokterého zbylo víc než trosky,“ upozornil Adíl Dhír. V této oblasti se stavěly na březích řek, které však během času měnily své toky a tím pádem i stavby zaplavovaly.
My sketch after the ground observation at the spot, I believe the temple stands like this currently.
Posted by Deepak Kumar Nayak on Wednesday, June 10, 2020
Višnuův chrám ze Sartapany byl postaven v 15. až 16. století v architektonickém stylu Kalinga, který je pro severoindický region typický, konkrétně ve stylu Rekha deul, v němž je postaven například Lingarádžův chrám v nedalekém Bhuvanéšvaru. Typické je zaoblení hran stěn šikhary (věže), velký svisle rýhovaný disk (amalaka), položený na jejím vrcholu, dekorace šikhary vodorovnými římsami, rozčlenění každé ze čtyř stěn po celé výšce probíhajícími třemi či pěti svislými segmenty (triratha, paňčaratha) nebo další chrámy ve tvaru zmenšenin hlavního chrámu, postavené v jeho blízkosti.