Hlavní obsah

Ve vesmíru se objevují i šišaté hvězdy

Novinky, Tomáš Apeltauer, www.ian.cz

Nový interferometr na kalifornském Mount Wilsonu pomohl vědcům odhalit některé zvláštnosti nejjasnější stálice ze souhvězdí Lva. Její rychlá rotace způsobuje, že hvězda není kutatá, ale protahuje se do jakési šišky.

Foto: archiv NPÚ

Císařské slavnosti jsou oblíbenou zámeckou akcí

Článek

Nejjasnější lví hvězdu Regulus dříve lidé označovali za jednoho z takzvaných strážců oblohy. Jednalo se o čtveřici hvězd ve významných místech oblohy. Podzimní bod ukazoval Antares, zimní slunovrat patřil Fomalhautu, jarní bod Aldebaranu a Regulus, pětadvacátá nejasnější hvězda oblohy, označoval letní slunovrat.

Tento význam už Regulus dávno ztratil. Namísto zemědělců se o něj dnes zajímají především astronomové, kteří už dlouho vědí o jeho neobvykle rychlé rotaci. Tým vědců pod vedením Hala McAlistera z pracoviště Center for High Angular Resolution Astronomy v americké Georgii ale použil zcela novou metodu, pomocí které určili nejen rotaci, ale také odpovídající zploštění hvězdy, rozložení teploty na jejím povrchu a orientaci rotační osy v prostoru.

Rychlá rotace hvězdu zplošťuje

Rotace hvězd je zcela běžná a týká se i našeho Slunce, které se kolem své osy otočí jednou za čtyřiadvacet dní. To přibližně odpovídá rovníkové rychlosti 7 000 kilometrů za hodinu. V případě Regula ale jeho rovníková rychlost přesahuje 1,1 miliónu kilometrů za hodinu. Z nepatrné části to můžeme přičíst na vrub rozměrům; rovníková rychlost je totiž přímo úměrná vzdálenosti od středu a Regulus má až čtyřikrát větší průměr než Slunce. Pokud by tedy perioda Regulovy rotace byla stejná jako perioda Slunce a pokud by měl dokonale kulový tvar, vycházela by rovníková rychlost na hodnotu přibližně 25 000 kilometrů za hodinu.

Ani jedno z toho ale není pravda. Regulus se otočí kolem své osy za pouhých šestnáct hodin, což v kombinaci s obrovskými rozměry způsobuje výrazné protažení v rovině rovníku, kde má o třetinu větší průměr než mezi póly. Namísto klasické kulaté hvězdy tak Regulus připomíná spíš gigantické vajíčko, které má v rovníkové ose 4,16 a v polární ose 3,14 slunečních průměrů. Pohybuje se přitom na samé hranici přežití; pokud by rychlost jeho rotace vzrostla ještě o dalších 16 procent, vlivem odstředivé síly by se rozpadl.

Velké rozdíly teplot

Kromě zajímavé tvaru se ale Regulus může pochlubit také zajímavým rozložením povrchové teploty, dosud známé pouze u těsných dvojhvězd. Vlivem zploštění totiž na pólu povrchová teplota dosahuje 15 400 °C, zatímco na rovníku činí pouze 10 300 °C. To by při pohledu z různých směrů způsobilo až pětinásobné kolísání jasnosti hvězdy.

Nové výsledky navíc pomohly vyřešit malou astrofyzikální záhadu. Kolem Regula obíhá slabá dvojhvězda, přičemž všechny tři hvězdy podle všeho vznikly současně. Výzkum ukončený před čtyřmi lety ale došel k závěru, že Regulus je třikrát starší než obě malé hvězdy. Nyní se ukazuje, že standardní modely hvězdné evoluce nepočítaly s tak rychlou rotací a vedly k výraznému nadsazení jeho stáří.

McAlisterův tým při studiu Regulovy rotace použil nový optický a infračervený interferometr na Mount Wilson v Kalifornii, který je v provozu teprve necelý rok. Skládá se ze šesti samostatných dalekohledů o průměru jednoho metru, které pracují společně a výsledné rozlišení je srovnatelné s jediným dvousetmetrovým dalekohledem. To odpovídá sledování drobné mince ze vzdálenosti desítek tisíc kilometrů.

Související témata:

Výběr článků

Načítám