Článek
Experti pod vedením entomoložky Heather Mattilové z americké univerzity Wellesley College zkoumali včelstva ve Vietnamu a zachytili kolem 30 tisíc včelích signálů na nahrávkách o celkové délce téměř 22 hodin. Výsledky nyní zveřejnili ve studii publikované v magazínu Royal Society Open Science.
Když byly kolonie včel východních (Apis cerana) v klidu, komunikace včel se ničím nelišila od běžné komunikace, kterou je možné pozorovat a slyšet i u jiných druhů. Vědcům se ale podařilo nahrát i zvuky, které včely vydávají v okamžiku útoku sršní.
Nezvratný osud: Utíkal před včelami, sežraly ho piraně
Vysoký přerývaný bzukot nazvali takzvanou „protipredátorskou trubkou“. Začnou ho vydávat dělnice, které se setkají se sršněmi, které ohrožují jejich včelstvo. Po tomto zvuku se dělnice začnou hrnout ke vchodu úlu a začínají pracovat na obraně.
Dvě zbraně proti silnějším nepřátelům
Včely východní se se sršněmi druhu Vespa soror, které prahnou po včelích larvách jako vítaném zdroji potravy, setkávají často a vyvinuly si několik způsobů účinné obrany. Včely mohou kolem vstupu do úlu pohazovat zvířecí trus, který může průzkumnice sršní odradit.
Včely východní, které se vzrůstem sršním nemohou rovnat, mají ale ještě jeden osvědčený způsob, jak se svých nepřátel zbavit. Sršeň obklopí dav dělnic a kmitáním křídly zvyšují teplotu v okolí sršně. Ta totiž na rozdíl od včel nepřežije teplotu vyšší než 47 stupňů Celsia a v podstatě se uvaří. Nejnovější výzkumy pak ukazují, že se sršeň může i udusit, protože přes hradbu včelích těl se k ní nedostane žádný vzduch.
Univerzální vyjádření nouze
K této účinné obraně se ale včely musejí nejprve svolat. A přerývané vysoké bzučení je účinnou polnicí volající do boje. Podle Mattilové byly tyto nouzové signály tak výrazné, že jí běhal mráz po zádech, když je poprvé slyšela.
Spojené státy se děsí invaze obřích sršní
„Protipredátorské trubky mají společné rysy s mnoha podobnými poplašnými signály savců, takže když je uslyší savec, okamžitě pozná, že jde o vyjádření stavu nebezpečí,“ vysvětlila Mattilová. „I laik pozná na bzukotu, že je něco v nepořádku. Připadá mi to jako univerzální prožitek,“ dodala s tím, že panické zvukové signály využívající rychle se měnící frekvence vydávají i další živočichové mimo říši hmyzu.
„Náš výzkum ukazuje, jak úžasně komplexní signály mohou včely východní produkovat. Máme pocit, že jsme se dotkli porozumění jejich komunikace.”