Vandal z římského Kolosea tvrdí, že nevěděl, jak je památka stará

„Těmito řádky bych se chtěl Italům a celému světu od srdce a upřímně omluvit za škody způsobené na majetku, který je ve skutečnosti dědictvím celého lidstva,“ uvedl v dopise, který otiskl list Il Messaggero.

Muž, kterému hrozí vysoká pokuta a možná i vězení, také pochválil ty, kteří „obětavě, pečlivě a s nasazením střeží neocenitelnou historickou a uměleckou hodnotu Kolosea“. Dodal, že se „s hlubokým studem o starobylosti památky dozvěděl až poté, k čemu bohužel došlo“.

Muže v modrém květovaném tričku při činu natočil americký turista, který video umístil na server YouTube, když podle jeho slov strážci Kolosea o jeho záznam nejevili zájem.

Záběry, na kterých Američan smějícího se vandala častuje vulgárními nadávkami, se vzápětí rychle rozšířily na sociálních sítích a o muže se začala zajímat italská policie. Dimitrova vyšetřuje pro poškozování kulturního dědictví.

V případě odsouzení hrozí vandalovi pokuta od 2500 do 15 tisíc eur (60 až 362 tisíc korun) a také trest odnětí svobody v trvání od dvou do pěti let. Jeho přítelkyně Hayley není vyšetřována, ačkoli by podle italských médií mohla nést spoluvinu.

Dimitrovův právník Alexandro Maria Tirelli řekl listu Il Messaggero, že „mladík je příkladem cizince, který se lehkovážně domnívá, že v Itálii je dovoleno vše, dokonce i takový čin, jaký by byl v jejich zemi přísně potrestán“.

Amfiteátr Flaviovců vybudovaný z iniciativy římského císaře Vespasiána v prvním století našeho letopočtu sloužil jako aréna pro hry, zápasy gladiátorů a zvířat. Diváci tam například mohli vidět i divadelní představení a námořní bitvy.

Stavba s půdorysem elipsy s dvojitým ochozem a otevřenými arkádami z kamene a mramoru bývala vysoká 48 metrů, dlouhá 189 metrů a široká 156 metrů. Po zákazu her v pátém století zůstalo Koloseum opuštěno a později bylo poškozeno řadou zemětřesení i svévolným rozebíráním ze strany obyvatel Říma. Na seznamu světového dědictví UNESCO je od roku 1980.

V minulosti se obětí vandalů opakovaně stal také pražský Karlův most. Mediálně známý byl případ německého turisty, kterému české soudy uložily za posprejování pilíře roční podmíněný trest, stotisícový peněžitý trest a pětileté vyhoštění z Česka.