Článek
Šakaly čabrakové chovají v ústecké zoologické zahradě od roku 2014. Šakalí pár i s mládětem sem tehdy přesunuli ze Zoo Olomouc. Nejmladší šakal však později odcestoval do Indonésie a zbyli jen jeho rodiče. „Samozřejmě jsme doufali, že se i naší zoo podaří pokračovat v jejich reprodukci,“ řekla vedoucí úseku zahrady Petra Padalíková.
„Šakali jsou poměrně plachá zvířata, potřebují mít při odchovu mláďat pocit naprostého bezpečí a klidu,“ popisuje Padalíková. Podle ní často dochází k tomu, že se stres a obavy psovité šelmy projeví likvidací vlastních mláďat, k čemuž dvakrát došlo i v ústecké zoo.
Šelma potřebovala klidné místo
„Letos jsme v klidném lesíku ve výběhu zakopali betonovou skruž zakrytou větvemi a chvojím, a jak se zdá, bylo to správné rozhodnutí,“ pokračuje Padalíková. Když místní zaměstnanci zjistili, že samice změnila chování a zdržuje se v noře, poskytli jí naprostý klid. Do výběhu vůbec nevstupovali, šakalům pouze dávali krmení. Ohradili také všechny okolní cesty pro návštěvníky.
Vzácní šakali čabrakoví se vyskytují ve volné přírodě jižní a východní Afriky. Žijí v párech a své přesně vyznačené teritorium si brání před ostatními jedinci. Živí se hlavně mršinami, ale nepohrdnou ani různými plody, částmi rostlin nebo hmyzem. Své jméno dostali podle výrazné černé barvy srsti na zádech, která připomíná pokrývku s třásněmi (čabraku).
O mládě ústeckého šakala se starají oba rodiče a s odchovem pomáhají dokonce i jejich odrostlí potomci. Ve svém výběhu bylo poprvé spatřeno 15. dubna a podle místní chovatelky Aleny Hippmanové teď bude stále odvážnější. Návštěvníci by prý měli mít oči na stopkách hlavně v odpoledních hodinách.