Článek
Řezání rohu nosorožcům začalo v jihoafrických národních parcích před třemi lety. Od té doby úřady evidují pokles zastřelených zvířat, která si vzali na mušku právě pytláci. V době koronavirové pandemie by však počet případů mohl opět začít narůstat.
„Neříkáme, že je to naprosté řešení problému. Je to ale jedno z mála možných řešení, které teď máme,“ uvedl Nico Jacobs, pilot helikoptéry a zakládající člen neziskové organizace na ochranu nosorožců Rhino 911. Rohy nosorožcům časem dorůstají.
Rohy by se jim měli řezat jednou za jeden až dva roky, uvádí odborníci. I to však má svá velká rizika. Když se roh uřízne příliš u kořene, existuje velká šance, že naroste značně deformován, což může ohrozit zdraví zvířete. Nosorožec musí být pochopitelně uspán a existuje riziko, že se u zvířete objeví zdravotní komplikace, které můžou vést až ke smrti.
Pytlák šel na nosorožce, napadl ho slon a sežrali lvi
Metoda je finančně náročná – náklady se pohybují od 620 do 1000 dolarů (14,5 tisíce do 23 tisíc korun) za zvíře. Navíc, jak podotkl, Jacobs to není metoda samospásná a neznamená, že by nosorožci nemuseli být hlídáni. Pytláci se nezřídka pokouší ulovit i nosorožce s upilovaným rohem a sebrat mu alespoň zbytek rohoviny, za kterou se v Číně na černém trhu platí enormní sumy.
K samotným pytlákům se však dostane jen nepatrný zlomek ceny, většina peněz připadne překupníkům. Samotní pytláci žijí na a za hranicí chudoby a odliv turistů pro ně znamená nemožnost peníze vydělat jinak.