Článek
Na čtyřech desítkách panelů jsou k vidění nejen bankovky z období od první republiky až po současnost, ale také nikdy nevydané originální návrhy a rytiny bankovek nebo rozpracované návrhy významných umělců své doby Maxe Švabinského, Alfonse Muchy či Aloise Mudruňky.
Návštěvníci mohou vidět i postup zrodu současných bankovek od návrhu až po rytecké zpracování. Na výstavě se se svými exponáty podílela také Česká národní banka, součástí je tak například funkční gilošírovací stroj, který se používal při tisku bankovek.
„Výstava se připravovala přibližně rok, z toho finální přípravy asi posledního půl roku,“ řekl Novinkám generální ředitel Státní tiskárny cenin Tomáš Hebelka s tím, že bylo náročné procházet celé archivy a vybrat exponáty tak, aby zapadaly do konceptu výstavy.
„K příležitostí výročí jsme připravili také pamětní list v podobě bankovky. Ta ukazuje vrchol schopností naší tiskárny. Říkáme tomu interně devadesátka, na které jsme chtěli ukázat moderní ochranné prvky a vůbec to, co jsme schopni vyrobit,“ popsal Hebelka.
Na bankovce jsou tak různé fólie, ochranné proužky, laserové perforace nebo potisky speciální barvou, která mění zabarvení.
„Bankovkový papír má speciální vodoznak, který jsme připravili z tisícikoruny z roku 1934, kterou navrhl Max Švabinský a která v roce 1937 dostala cenu za nejlepší bankovku v Paříži,“ dodal.
Výstava se však neohlíží jen do minulosti. Ukazuje i nové plánované ochranné prvky či novou podobu občanských průkazů s čipem, jež budou plošně vydávány od 1. července. Návštěvníci tak mohou nahlédnout do nitra karty a vyzkoušet si, čím vším je čip vybaven. Vedle bankovek a dokladů pak tiskárna představuje i další své produkty, jako jsou akcie či dluhopisy. Podle Hebelky je zatím odezva veřejnosti velká.
Po skončení výstavy by se některé exponáty neměly vracet zpět do archivu, tiskárna by je ráda vystavila ve svých prostorech, kterých má v Praze několik.
Výstava probíhá v zimním refektáři Strahovského kláštera od 6. dubna do 31. května. Otevřeno je denně od 9:30 do 17 hodin.