Článek
„Tento druh koní je ve srovnání s těmi klasickými velmi odolný. Pomoc veterináře při porodu nepotřebují, se vším si poradí sami,“ řekl Novinkám Robert Stejskal z vedení parku.
Do Podyjí byla první skupina divokých koní plemene exmoorský pony, které má k těm původním divokým evropským koním nejblíže, přivezena v roce 2018 z Velké Británie. Tehdy ji tvořilo 11 zvířat. Skupina koní z Podyjí je rozdělena do dvou stád, celkem aktuálně čítá patnáct kusů.
Ilustrační foto – divocí koně z Podyjí. Naposledy se tam zdařil odchov hříbat před čtyřmi roky.
V uplynulých letech přišlo v parku na svět celkem 18 hříbat. S výjimkou jednoho porodu byl jejich příchod na svět bezproblémový. Výjimkou byl případ, kdy se hříbě narodilo těsně u elektrického ohradníku na okraji pastviny a bylo nutné jej posunout o pár metrů dál. Vše se ale podařilo vyřešit. Část hříbat zůstane v Podyjí, část se přestěhuje na jiné pastviny v Česku.
Foto z vypouštění divokých koní v Podyjí v roce 2018
„Koordinuje to sdružení Česká krajina, které stojí za vypouštěním divokých koní v České republice do přírody. Ono stěhování má za cíl, aby vznikala geneticky pestrá stáda a umožnil se tak odchov dalších jedinců tohoto druhu,“ doplnil Stejskal. Pastvinu na Mašovické střelnici sdílí se stádem i pratuři Miki a Niko. Jejich soužití s koňmi je zcela bezproblémové.
Druhý největší chovatel divokých koní v Evropě
Je velký rozdíl mezi chovem exmoorských ponyů a klasických koní. Ti první jsou odolní, nepotřebují k životu nic jiného než vodu a pastvinu, odolají nepřízni počasí i bez přístřešků a nevyžadují kontakt s člověkem. Klasičtí koně jsou na péči mnohem náročnější. Celoročně si nevystačí s trávou z pastvin. Vyžadují nejen péči chovatele, ale i podkováře či veterináře.
V ČR jsou exmoorští ponyové chováni v 15 rezervacích. Celkem jde o zhruba 150 koní. Česko má po Velké Británii druhý největší chov tohoto druhu v Evropě. Provozují jej ochránci přírody, neziskovky, radnice, kraje, ale také zemědělci. „Právě díky tomuto modelu spolupráce se podařilo chov divokých koní v ČR tak výrazně rozšířit,“ uvedl Dalibor Dostál z České krajiny.
Ilustrační foto – hříbě
Divocí koně neplní v krajině jen estetickou funkci. Pomáhají ji udržovat spásáním trávy i náletových dřevin. Zároveň při pastvě narušují tzv. travní drn a provzdušňují jej, což prospívá vzácným rostlinám. V Podyjí se koním natolik daří, že se tam pro ně připravuje již třetí pastvina.
Lidé v Podyjí krmili divoké koně, kobylu pak našli bezvládně ležící ve výběhu
