V olomoucké zoo se narodilo mládě hrabáče kapského, uzavřeli kvůli němu pavilon

„Odchov mláděte hrabáče je chovatelsky velmi náročný. Je třeba se držet toho, že dospělý hrabáč v přírodě přes den spí v hluboké noře, současně musíme respektovat hrabáčí matku, která ne vždy ve dne spí a ne vždy je ochotná mládě nakojit,“ uvedla mluvčí.

„Hrabáčí matka je současně poněkud nepozorná a ve svých projevech péče o mládě dosti neopatrná, takže by mohla nechtěně mláděti ublížit,“ poznamenala zooložka Eliška Veselá.

V prvním období života podle ní mládě potřebuje v prostoru teplotu kolem 33 stupňů Celsia. „Toho v hrabáčí noře nejsme schopni dosáhnout. Proto musí být mládě ve vyhřívané bedně a k matce se několikrát za den přikládá k nakojení pod dozorem ošetřovatele,“ konstatovala zooložka.

Ošetřovatel musí podle ní nadojit i mléko do zásoby pro čas, kdy je matka aktivní a nekojí. Zásoby mléka přijdou vhod hlavně brzy ráno a zkraje noci. „Při kojení samice mládě olíže a vyprovokuje tak jeho vyprázdnění, ošetřovatel pak musí malému hrabáčovi ošetřit kůži a jednou denně ho zvážit, abychom věděli, zda prospívá,“ doplnila Veselá.

„Malý hrabáč vyžaduje velkou péči a neustálou pozornost až do doby, kdy jeho hmotnost z počátečních 1550 gramů naroste až na pět kilogramů. Tehdy už nehrozí prochladnutí ani zalehnutí a může být s matkou nepřetržitě,“ podotkla Gronská.

Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. Od té doby tu odchovali dvě mláďata. Hrabáč se řadí mezi velmi vzácně chované druhy. Chová jej přibližně 25 evropských zoo, ale jen v sedmi z nich se tato zvířata odchovávají. V České republice chovají hrabáče také zoo v Praze, Plzni a Dvoře Králové.

Ve volné přírodě hrabáč žije ve velké části Afriky jižně od Sahary. Hrabáč přes den spí a aktivní začíná být za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají.