Článek
Živočich, který byl vědci pojmenován jako Jaekelopterus rhenaniae pravděpodobně za dávných dob okupoval řeky a bažiny. Velikost nalezené zkameněliny tak potvrzuje domněnku, že byl tehdejší hmyz, pavouci, krabi či podobná stvoření daleko větší, než jsou v dnešní době a než se vědci domnívali. Dle velikosti klepete se dá také s jistotou předpokládat, že kdyby si vedle škorpióna lehnul průměrně vysoký člověk, nebyl by tím delším.
Nález a zejména odhadovaná velikost starodávného škorpióna překonala rekord pro jakéhokoliv kyjonožce, jehož pozůstatky byly do dnešních dob nalezeny. Tzv. eurypterid doposud držel rekord s necelými dvěma metry. Eurypteridi jsou dle mnoha vědců vyhubení vodní předci moderních škorpiónů, kteří se již pohybují po zemi.
Dnešní rekord jsou necelé tři decimetry
"Největší škorpión dnešní doby má necelých 30 centimetrů, z čehož je zjevné, o jak obrovský rozdíl ve velikosti těchto stvoření je," řekl Simon Braddy z bristolské univerzity ve Velké Británii. Byl to právě jeden z Braddyho spolupracovníků, Markus Poschmann, kdo učinil v německém kamenolomu důležitý objev.
"Uvolňoval jsem kousky skály s kladívkem a dlátem, když jsem si z ničeho nic uvědomil, že před sebou mám nějakou tmavou organickou stopu přímo na kousku čerstvě odloupnuté destičky," uvedl Poschmann.
Dříve bylo na Zemi více kyslíku
"Po chvíli čištění jsme objekt identifikovali jako malou část obrovského klepeta. Přestože jsem nevěděl, jestli je kompletní, tak jsem nadále zkoušel veškeré další kousky vyprostit a dostat je ven. Každý úlomek musel být čištěn separátně, vysušen a poté přilepen zpět ke zbytku. Teprve poté jsme mohli objev zcela slepit a stabilizovat.
Podobné druhy na Zemi existovaly zřejmě ještě v dobách, kdy byly hladiny kyslíku daleko vyšší, než je tomu v dnešní době.