V jihlavské zoo mají návštěvníci opičky doslova na dosah ruky

„Opice ztrácejí postupně ostych, na lidi si zvykly rychle,“ potvrzuje Novinkám ředitel jihlavské zoo Jan Vašák přítomnost chlupáčů mezi lidmi. Řeč je konkrétně o dvou druzích drápkatých opiček, tamarínech pinčích a lvičcích zlatých.

Část z nich má kromě vnitřních ubikací možnost trávit čas i na stromech mezi návštěvníky. Podle ředitele chlupaté opičky chytnou za srdce nejednoho návštěvníka a mezi lidmi se rychle osmělují, což vítají nejen děti, ale i dospělí, přestože není radno se snažit primáta například pohladit.

Soužití lidí a opic se však neobejde úplně bez problémů. Opice na lidech nevidí nic jiného než kus žvance a najdou se i tací, co žebrajícím rádi něco dají. Jenže to je špatně. Kromě toho, že tím narušují jejich stravovací režim a mohou jim nevhodnou stravou uškodit, opičky se častým krmením osmělí a pak potravu očekávají od každého návštěvníka.

„V podstatě to vrátí těm ukázněným za ty neukázněné. Ti neukáznění ji nakrmí, naučí ji to a potom se na vás, když nic netuše jdete a něco jíte, zvíře pochopitelně vrhne, protože očekává, že to nesete jemu,“ dodává ředitel zahrady.

Podle něj však zatím nešlo o vážné konflikty, jen o obtěžování návštěvníků ze strany opiček. I nadále jim tak plánují dopřávat prostor mezi lidmi.

Do skupiny drápkatých opic, které pocházejí z jižní a střední Ameriky, se řadí kromě tamarínů a lvíčků například také kosmani.

„Je to skupina menších druhů opic, které mají takový plochý obličej. Žijí ve velkých rodinných skupinách, kde vykazují značnou péči o mláďata a bohatý sociální život. Mláďata si musí sama odnosit svoje mladší sourozence, musí si zvyknout na mateřskou péči. Nemají to totiž dáno jenom pudově,“ popisuje mluvčí jihlavské zoo Martin Maláč.

Zoologická zahrada v Jihlavě má dlouhou tradici v chovu primátů, ty drápkaté chová už od devadesátých let. „Zoo má poměrně dobré výsledky a úspěchy v chovu,“ uzavřela mluvčí zoo.