Článek
K 1. září Japonsko evidovalo 95 119 lidí ve věku 100 let a více, což je o 2980 víc než před rokem. Je mezi nimi 83 958 žen a 11 161 mužů, uvedlo japonské ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě. V roce 1963, kdy se tato data v Japonsku začala evidovat, měla země 153 stoletých a starších obyvatel. V roce 1998 jich poprvé bylo 10 tisíc.
Vysoký je také počet seniorů v nižších věkových kategoriích. Podle údajů, které v neděli zveřejnilo ministerstvo vnitra, dosáhl počet lidí ve věku 65 let a více rekordních 36,25 milionu, což představuje 29,3 procenta obyvatel země. Zároveň se minulý rok počet obyvatel Japonska snížil o 595 tisíc oproti roku 2022 a nyní tedy činí 124 milionů.
Poté, co minulý měsíc ve věku 117 let zemřela nejstarší žijící osoba na světě Maria Branyasová, se nejstarším žijícím člověkem stala 116letá Japonka Tomiko Itokaová, která se narodila 23. května 1908, uvedla americká výzkumná skupina Gerontology Research Group.
Zemřel další nejstarší muž světa. Titul držel jen dva dny
Nově zveřejněná čísla podle agentury AFP poukazují na demografickou krizi, která sužuje čtvrtou největší ekonomiku světa, jelikož její populace stárne a zmenšuje se.
Demografická krize má vážné důsledky, jelikož nárůst počtu starších lidí vede k vyšším zdravotním a sociálním nákladům a ke snižování počtu pracovních sil. Vláda se bez většího úspěchu snaží zpomalit pokles populace a její stárnutí tím, že postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu na 65 let. Od roku 2025 toto pravidlo bude platit u všech zaměstnavatelů.
Podobným problémům však čelí i další země ve východoasijském regionu, zejména Jižní Korea. Tam se do boje za vyšší porodnost vedle vlády pouštějí dokonce i místní samosprávy. A velké obavy z budoucnosti panují také v Číně, která nově mimo jiné ukončila program adopcí čínských dětí zahraničními páry.
Japonské babičky tančí breakdance
