Článek
Abanta je druhým hříbětem devítileté klisny 385 Abeva. Jejím otcem je šestnáctiletý plemenný hřebec Generalissimus Energia XLIX, kterému se narodilo již dvacet dva potomků.
„Porod proběhl v očekávaném termínu, bez komplikací a klisnička se těší dobrému zdraví,“ uvedla zootechnička Jitka Raichová.
Ač se jedná o starokladrubského bělouše, klisnička Abanta se stejně jako jiná hříbata starokladrubského plemene narodila s tmavou srstí. „Bílým klisnám starokladrubského koně se rodí černá nebo tmavě hnědá hříbata a postupem let tzv. vybělují, jedná se o postupnou ztrátu pigmentu v srsti,“ vysvětlil ředitel národního hřebčína Jiří Machek.
Zatímco první procházka venku byla krátká, postupně se bude prodlužovat. Hříbě nyní čeká půl roku s matkou, poté bude spolu se svými vrstevníky tři roky žít na hříbárně v nedalekých Selmicích na dvoře Františkov.
Na seznamu UNESCO
Národní hřebčín očekává v letošním roce narození dalších 45 hříbat v Kladrubech nad Labem a 42 hříbat v hřebčíně Slatiňany, kde se chovají vraníci starokladrubského koně.
Hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domovem nejstaršího původního českého plemene koní – koně starokladrubského. Od loňského roku je zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Chová přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách. V Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů.
Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Více než 300 let (1579–1918) byl hřebčín v Kladrubech nad Labem císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi.