V českých Krkonoších se poprvé narodila mláďata vlka

Pravidelné rozmnožování je potvrzeno u česko-polské smečky v západních Krkonoších od roku 2022, zda byla tato smečka úspěšná i letos, se zatím neví.

Už loni se na území Krkonošského národního parku pohybovali vlci častěji než v minulosti.

„Pohybují se téměř po celém území parku, nejčastější pozorování jsou hlášena z okolí Černé a Liščí hory, Špindlerova Mlýna, ale i z Harrachovska či Rýchor. Odhadujeme, že sem zasahují dvě až tři vlčí teritoria,“ uvedl mluvčí parku Radek Drahný, kterého doplnila zooložka Karolina Mikslová.

„Ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně sbíráme vzorky vlčího trusu a posíláme je na genetickou analýzu. Nadále rozšiřujeme síť fotopastí, pomocí kterých sledujeme vlčí populaci. Díky tomu také víme, kolik lidí nerespektuje režim klidových území, kde se smí chodit jen po značených cestách. Fotopasti dokazují, že volným terénem prochází velké množství lidí, mnozí z nich se psy na volno. A to přímo v jádru vlčích teritorií,“ zdůraznila Mikslová.

Pokud by letošní mládě zardousil jiný vlk, bylo by to součástí jejich přirozeného chování. Pokud by ale vlče zardousil volně pobíhající pes, který nebyl pod kontrolou svého pána, pak by se jednalo o alarmující skutečnost, neboť by zaviněním člověka došlo k usmrcení zvláště chráněného živočicha.

„Podle potravních analýz tvoří hospodářská zvířata jen minimální podíl vlčího jídelníčku. Německá studie z roku 2016 hovoří o 1,1 procenta. Převažují srnci a další kopytníci,“ poznamenal Drahný.

Přesto si ochránci přírody uvědomují, že soužití vlků a místních hospodářů není bezkonfliktní. V loňském roce v Krkonošském národním parku zaznamenali dvanáct útoků vlka proti hospodářským zvířatům, do letošního července šest. Mimo jiné proto vyvinuli aplikaci, prostřednictvím které hospodáři dostávají informace o škodách na hospodářských zvířatech v oblasti, kde pasou, aby měli možnost účinněji se postarat o svá stáda.

„Při setkání s vlkem je třeba obezřetnosti. Nezapomínejme, že vlk je divoká šelma. Doporučujeme návštěvníkům Krkonoš, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. Důrazně žádáme, aby návštěvníci nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Přivykat vlky na to, že je člověk zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i vzájemnému soužití,“ varuje Radek Drahný.

Při setkání s vlkem je také nutné ponechat mu únikový prostor, aby měl kam utéct. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu, ve dne hůře vidí. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk.