Hlavní obsah

V brazilské džungli našli mrtvou velrybu

Novinky, tcs

Skupina biologů od pátku prozkoumává mrtvolu velryby, jejíž tělo bylo nalezeno minulý pátek v hustém porostu na ostrově Marajó u ústí Amazonky. Uhynulý plejtvák dlouhoploutvý (keporkak) se nacházel zhruba 15 metrů od břehu řeky a vědci se snaží přijít na to, jak se do džungle mohla velryba dostat.

Foto: Instagram Bicho D'água

Nález velryby v hustém porostu překvapil biology.

Článek

Biologové z organizace na ochranu amazonského regionu Bicho D’água Institute byli na ostrov Marajo přivoláni v pátek, když bylo nad porostem zpozorováno nezvykle velké množství mrchožroutů. O podivuhodném nálezu pak organizace informovala na sociálních sítích.

Vědci se na místo nejprve nemohli dostat, na druhý pokus už objevili zhruba osm metrů dlouhé tělo mladého plejtváka. Jak se zvíře, které podle prvních odhadů nebylo starší než 12 měsíců, dostalo až do hustého mangrovového porostu zhruba 15 metrů od břehu řeky, je zatím záhadou.

Velryba se nejspíše dostala nejprve o kus dále proti proudu řeky, její tělo pak vlny, které byly v amazonské deltě v posledních dnech velmi silné, zanesly do porostu na ostrově. Vědce však ani tak netrápí místo, jako spíše čas. Pro velryby je velice netypické, aby se objevily v tuto dobu tak daleko u severního pobřeží Brazílie.

I z toho vědci usuzují, že s největší pravděpodobností šlo o mládě, které se ztratilo svému stádu. S tím nejspíš souvisí i příčina smrti. Mládě zřejmě uhynulo stresem způsobeným z odloučení.

Přesnou příčinu však budou vědci muset teprve potvrdit. Přes víkend usilovně sbírali vzorky a soupeřili přitom s živočichy, pro které je několikatunová hora masa darem z nebes, zejména s hmyzem a s ptáky.

Biologům z Bicho D’água pomáhají zaměstnanci z ministerstva životního prostředí. „Sbíráme co nejvíc informací, snažíme se identifikovat znaky a rány na těle, abychom mohli říct, zda se velryba třeba nezapletla do sítí nebo nebyla sražena lodí,“ uvedla Dirlene Silvaová z ministerstva pro místní televizi.

O hostinu ale mrchožrouti nepřijdou. Normálně se tělo tlejících kytovců pohřbívá, v tomto případě se ale kvůli špatně průchozímu terénu ke keporkakovi nedostane těžká technika. Kostra však bude rozebrána a zaslána do Muzea přírodní historie v Belému.

Výběr článků

Načítám