Článek
Funkci „stínové ručičky“ zajišťuje 342 metrů vysoký stožár vysílače Krašov, který stojí od roku 1981 kousek od obce.
„Když jsem před několika lety prolétal s motorovým padákem okolím vysílače, všiml jsem si, jak stožár vrhá krásný plný stín na povrch země. V tu chvíli mě napadlo udělat z vysílače Krašov velké sluneční hodiny, které nemají na světě obdoby,“ řekl Právu autor myšlenky Václav Sidorjak.
U bezvěrovského starosty Jana Matouška (Přímá cesta) našel pochopení. „Projekt vyšel na 140 tisíc korun, z toho jednu polovinu jsme zaplatili my a druhou Plzeňský kraj,“ konstatoval starosta.
Dva roky práce
Realizace trvala zhruba dva roky. „Bylo třeba vyřešit problémy s majitelem pozemků, připravit odpočívadla, informační tabule i vlastní číslice,“ připomněl Sidorjak.
Bezvěrovský starosta Jan Matoušek představuje novou atrakci – největší sluneční hodiny v Česku.
Tři metry vysoká plechová římská numera lemují silničku vedoucí kolem vysílače. „Je jich pět, ukazují od desáté do druhé hodiny,“ uvedl Matoušek. „Nevylučuji, že do budoucna přibydou ještě další,“ doplnil.
Číslice stojí několik desítek metrů od sebe a jejich vzdálenost od stožáru se pohybuje od 200 do 260 metrů.
O rekord přišla Třešť i Indie
Rekordní parametry bezvěrovských hodin v úterý na místě ověřil Robert Zauer z agentury Dobrý den. „Jde o největší české sluneční hodiny,“ potvrdil Zauer.
Bezvěrov tak pokořil Třešť, která držela dosavadní rekord – její hodiny na náměstí T. G. Masaryka zabírají plochu 663 metrů čtverečních a tamní ukazatel času, odborně gnómon, je vysoký 8,21 metru.
„Bezvěrovské hodiny jsou větší i než největší dosud známé sluneční hodiny světa Samrát Jantra, které najdete v prostorách královské astronomické observatoře v indickém Džájpúru, jsou z 18. století a mají výšku přes 27 metrů,” uvedl Zauer.