V Bartošovicích zachraňují čtyři čapí mimina. Přišla o jednoho z rodičů

Zde je adoptoval místní pár handicapovaných čápů bílých a dosud se o mláďata stará vzorně.

„To hnízdo jsme několik dnů pozorovali, zda se čáp nevrátí, bohužel se tak nestalo. Po zvážení všech okolností a konzultaci s orgány ochrany přírody jsme proto mláďata z hnízda odebrali,“ řekl Novinkám vedoucí bartošovické záchranné stanice Petr Orel. Dodal, že odebrání čápat probíhalo v součinnosti se správcem elektrické sítě, protože hnízdo bylo na elektrickém sloupu.

„Jeden z rodičovského páru se prostě ztratil, pravděpodobně byl samec sražen autem při nízkém přeletu nad silnicí. V lokalitě se totiž jeden zabitý čáp našel. Stoprocentně ale nevíme, zda šlo o otce našich mláďat,“ vysvětloval Orel s tím, že odebraná mláďata jsou tak třítýdenní, ještě mají prachové peří.

„Tedy ještě nemají vyvinutou termoregulaci a musí být zahřívána jedním z rodičů. V případě, že se jeden z rodičovského páru v této době ztratí, tak ten zbývající rodič není schopen najednou zahřívat mláďata, krýt je před deštěm, větrem a sluncem, a zároveň jim shánět potravu. A to čtyři hladové krky mají skutečně velkou spotřebu,“ popisoval vedoucí stanice.

Bartošovičtí ochránci přírody měli nejprve v úmyslu čtyři mláďata rozmístit do několika čapích hnízd v okolí. Jenže se ukázalo, že ve všech hnízdech už jsou tři či čtyři čápata a další navíc by byla pro páry velkou zátěží. „Rozhodli jsme se proto pro adopci a mláďata jsme umístili k našemu handicapovanému páru čápů bílých. Těm se navíc v těchto dnech měli vylíhnout potomci, jenže se zjistilo, že je snůška neoplozená,“ líčil dále Orel.

Bartošovický samec je už totiž v letech a rozmnožovací schopnost ztratil. „Nicméně rodičovský instinkt má stále funkční. Mláďata jsme postupně přikládali do hnízda a dnes už můžeme říct, že je náš pár přijal a vzorně o ně pečuje,“ usmíval se ochránce přírody.

Čapí pár ze záchranné stanice už odchoval několik svých a desítky adoptovaných mláďat, takže má velké zkušenosti.

„Mladí čápi vždy zvládli osamostatnění, přestože je náš pár handicapovaný. V blízkosti stanice jsou totiž další dvě čapí hnízda a naše mláďata se po vylítnutí z hnízda s nimi kontaktují a nabírají další cenné zkušenosti pro samostatný život. Od adoptivních rodičů posbírají i informace, jak lovit potravu, třeba ryby v našem rybníčku,“ upozornil Orel s tím, že několika čapím mláďatům dali i vysílačky, takže mohli sledovat jejich tahové cesty.

Podle Orla zůstala na hnízdě v Prostřední Suché samice, která si zcela jistě do měsíce či dvou najde nového partnera. „A příští rok zde určitě budou hnízdit znovu. Populace čápů je naštěstí v Česku stabilizovaná. Odhadujeme, že jich u nás žije kolem tří tisíc.“

Záchranné stanice v naší republice vloni přijaly 8 204 ptáčat volně žijících druhů. Letos to zřejmě bude více. Národní síť záchranných stanic totiž nyní přijímá okolo stovky ptáčat denně. Někdy jsou ale odběry ptačích mláďat, což není případ čápů z Prostřední Suché, zbytečné. Lidé mláďata seberou rodičům takřka před zobákem.

„Přesně v této době totiž ptáčata opouštějí hnízda. To ovšem neznamená, že se děje něco nepřirozeného. Mláďata mnoha druhů prostě opustí hnízdo dříve, než se naučí létat. Rozptýlí se po okolí, ale jsou nadále pod dohledem rodičů. Ti je krmí a postupně učí létat,“ vysvětloval Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Dodal, že proto nemá smysl, aby lidé při nálezu ptáčete je hned sebrali a odnesli. Odborníci upozorňují, že pokud člověk najde ptáče a má pochyby, zda mu pomoci, měl by zavolat odborníky ze záchranné stanice. „A pak by měl dodržet to, co mu poradí,“ zdůraznil Stýblo. Více informací, kde najít radu, lidé najdou na webu Zvíře v nouzi.