Uzbekistán chce vězně přivést k četbě. Za každou knihu jim zkrátí trest

Druhá nejsilnější uzbecká politická strana Národní obroda vypracovala návrh zákona, podle nějž by se tamější vězni mohli dostat na svobodu dříve, než jim ukládá původní trest. Podmínkou by však bylo číst knihy z pečlivě vybraného seznamu titulů. Za každou přečtenou knihu by se trest odnětí svobody zkrátil o tři dny.

Návrh dále upřesňuje, že ročně by bylo možné připsat si až deset přečtených knih, tedy během jednoho roku se tak trest dá zkrátit maximálně o třicet dnů. Po přečtení každé knihy by pak samozřejmě bylo potřeba vykonat jakousi zkoušku, při níž by odsouzení prokázali znalost obsahu i hlavních myšlenek daného díla.

Tato myšlenka je iniciativou uzbeckého úřadu, jehož název by se dal přeložit jako Centrum pro duchovní záležitosti a osvětu a v jehož čele stojí sám prezident země Šavkat Mirzijojev. Instituce byla založena již v roce 1994, tedy krátce po rozpadu Sovětského svazu, jehož součástí Uzbekistán dlouhé roky byl. Za hlavní cíl si pak úřad stanovil „posílit vojenské vlastenectví, duchovní úroveň a intelektuální potenciál občanů“.

Uzbečtí představitelé doufají, že tento nápad bude příkladem i pro jiné státy a že se brzy rozšíří po celém světě, ale ve skutečnosti není úplně nový. Web The Telegraph totiž doplnil, že podobný návrh se již dříve objevil i v Rusku, kde bylo cílem seznámit vězně s národními klasiky, například Fjodorem Dostojevským nebo Lvem Nikolajevičem Tolstým, a jejich stěžejními díly, jako jsou Zločin a trest či Vojna a mír.

Od roku 2021 něco podobného zkouší také jedna věznice v sousední středoasijské zemi Kazachstánu. A dokonce již od roku 2012 běží podobný program v Brazílii, kde mají vězni na přečtení každé knihy třicet dnů a dalších deset na sepsání jejího shrnutí.

Brazilský model mezitím pochválila i organizace Unesco, když uvedla, že se brazilský vězeňský systém „snaží rehabilitovat odsouzené tím, že jim pomáhá rozvíjet se v kritické, kreativní a informované čtenáře“.