Článek
Podle dohody, kterou zveřejnilo dánské ministerstvo zahraničí, si dvojice států rozdělí ostrov o rozloze 1,2 čtverečního kilometru na dvě téměř stejně velké části podél přirozeně vzniklé rozsedliny.
Dánsko a Kanada, které jsou spojenci v Severoatlantické alianci, vedou o Hansův ostrov ležící na půli cesty mezi Grónskem a kanadským Ellesmerovým ostrovem, převážně dobromyslný spor od první poloviny 70. let minulého století. Grónsko je přitom autonomním územím Dánského království a v některých oblastech politiky, jako je ta zahraniční nebo bezpečnostní, přenechává vládu Kodani.
Ostrov je pojmenován po grónském průzkumníkovi Hansovi Hendrikovi, jenž se zúčastnil první expedice na toto místo v roce 1853. Ani jedna ze dvojice zemí nevěděla o nároku té druhé až do bilaterálního setkání v roce 1971, kdy projednávaly své územní hranice, píše Reuters.
Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod a kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová podepisují dohodu o rozdělení Hansova ostrova.
Přestože spor o ostrov vyvolal zprvu určité diplomatické problémy, později nabral hravější ráz, poznamenal server The Copenhagen Post.
Podle Reuters od 80. let minulého století navštěvují místo úředníci, výzkumníci a vojáci z Dánska i Kanady, kteří střídavě odstraňují vlajku druhé země a vyvěšují tam tu vlastní. Dokonce se stalo tradicí, že nechávají na místě pro příští návštěvu rivalů láhev kanadské whisky nebo dánské pálenky.
Přetahovaná o ostrov se také nazývala whiskey war, tedy whisková válka. Obě strany si zanechávaly na ostrově láhev alkoholu. Nyní si ministři zahraničí obou zemí předali poslední lahev.
Dopis kanadské ministryně zahraničí jejímu dánskému protějšku. Příští rok spolu budeme soupeřit v Eurovizi, vzkázala Mélanie Jolyová.
Někteří považují mírové urovnání pře za znamení sbližování arktických států NATO, protože izolace Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu vyvolala po desetiletích klidu v regionu obavy o bezpečnost, podotkl Reuters.
Tání arktické půdy, která nikdy neměla roztát, ohrožuje celý svět, tvrdí studie
„Je to skutečně signál pro ostatní strany, které tam mají své zájmy, že toto je správná cesta. Zda je to reálné, pokud jde o Rusko, netuším,“ okomentoval událost vojenský historik Sören Nörby.
Dohodu nyní musí ještě schválit parlamenty obou zemí, podotkl Reuters, podle něhož Kanada a Dánsko touto dohodou stanovily nejdelší námořní hranici na světě o délce 3882 kilometrů.