Článek
Grottová stěna byla vybudována na přání Albrechta z Valdštejna na počátku 17. století v rámci výstavby Valdštejnského paláce. Devět metrů vysoká stavba měla vzbuzovat dojem přírodních krápníků a působit, jakoby tu stála odjakživa.
„Ve skutečnosti ji skupina italských architektů sestavila z kusů cihel a různých dřívek omotaných drátkem. Rukou štukatéra jsou tu naneseny pozoruhodné tvary a ty jsou následně barevně patinovány.“ popisuje Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu.
A právě v nepravidelné struktuře povrchu stěny se objevují zábavné prvky, které sem šikovně zanesli hraví stavitelé. Mezi zdánlivě nicneříkajícími tvary tu lze objevit dvě ropuchy, dva hady a několik různě pitvořících se hlav.
Jedná se o architektonické znaky období přechodu italské renesance v baroko. Právě pro toto období je typické používání přírodních a zoomorfních motivů, což je případ právě i Grottovi stěny. Celá konstrukce byla zbudovaná v duchu manýrismu a stavitelé měli zjevně smysl pro šprým. Proto sem zakomponovali zmíněné obličeje a zvířata, jako bonus pro zvídavého pozorovatele.
„Kdo má čas a pozornost sledovat detaily stěny, tak bude jistě mile překvapen.
Vsadil bych se, že kdo si dá tu práci, tak tady může odhalit ještě další tváře či zvířata,“ dodává Ondřej Šefců.