Článek
Starosta města Magnus Maeland odložil ruský věnec rozzlobeně stranou, ale přihlížející žena, podle norské veřejnoprávní stanice NRK ruské národnosti, jej vzápětí zase dala zpět. „Takhle se tu lidé nechovají,“ řekl Maeland stanici NRK. „Každý by měl mít možnost položit květiny k památníku, ale ne přes oficiální obecní věnec,“ dodal.
Několik obyvatel města, které leží pouhých sedm kilometrů od hranic s Ruskem, už před slavnostním pokládáním věnců vyzvalo místní zástupce Ruské federace, aby se obřadu raději neúčastnili.
Místní historici Marit Bjerkengová a Harald Sunde v názorovém sloupku minulý týden napsali, že „oficiální představitelé Ruska by neměli pořádat žádné vzpomínkové akce ani vystupovat u památníků na norské půdě“, protože by to podle nich bylo vnímáno jako „urážka Norska, Ukrajiny a obětí války ve všech zemích“.
Obec Kirkenes si každoročně 25. října připomíná osvobození města Rudou armádou za druhé světové války, kdy bylo Norsko okupováno nacistickým Německem. V roce 2019, u příležitosti 75. výročí osvobození, položil k pomníku věnec ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který tu stál po boku svého norského protějšku.
Nikolaj Konygin, šéf ruského generálního konzulátu v Kirkenesu, v němž působí tři diplomaté, se k věci bezprostředně nevyjádřil. U válečného památníku pronesl projev už minulou sobotu.
Podle internetového portálu Barents Observer si jeho slova přijeli poslechnout lidé z nedalekého ruského pohraničního města Nikel, zatímco obyvatelé Kirkenesu se k němu mlčky otáčeli zády. Místní mimoto ještě před jeho příchodem položili k pomníku věnec s nápisem „Našim ukrajinským hrdinům z let 1944 a 2022“.
Mezi Norskem a Ruskem, které sdílejí téměř 200 kilometrů dlouhou hranici, v současnosti panuje značné napětí. Kirkenes je největším městem v regionu u hranic s Ruskem.