Článek
Sicurello zveřejnil nahrávku na svém facebookovém účtu 23. května. „Vyjeli jsme si rybařit,“ popisoval Sicurello. „Byli jsme asi 10 mil jižně od ostrova, když se před námi vynořila velká ploutev,“ uvedl. Ostrov Lampedusa leží uprostřed Středozemního moře, od Sicílie je vzdálen asi 200 kilometrů.
Původně se domnívali, že se jedná o jiného žraloka, když ale zvíře připlulo blíž, uvědomili si rybáři, že jde o legendárního velkého bílého. „Nikdy jsem ho neviděl. Vypadal, že je jenom zvědavý,“ rozplýval se ze setkání Sicurello.
Podle odhadů rybáře mohl mít žralok tak šest metrů. Tato stvoření dosahují maximální délky okolo sedmi metrů a vážit mohou i více než tři tuny.
Ihned, jak se video začalo šířit, začaly se objevovat hlasy, že na nahrávce není žralok bílý. I expert na žraloky z univerzity ve Vídni Patrick Jambura vyslovil podezření, že by se mohlo jednat o ve Středomoří stále ještě běžnějšího žraloka mako.
Velký bílý žralok vykrvácel v potápěčské kleci
„Je třeba to ještě ověřit, protože mako a žraloci bílí mohou vypadat velmi podobně,“ uvedl Jambura. Po analýze nahrávky a konzultaci se svými kolegy měl i on jasno. „Po korespondenci s některými kolegy, můžeme říci, že se opravdu jedná o velkého bílého žraloka,“ sdělil Jambora.
Pověst lidožrouta druh málem zlikvidovala
Žralok bílý patří vedle žraloka tygřího a žraloka bělavého mezi jediné tři žraloky ze 489 známých druhů, u nichž je zdokumentován nevyprovokovaný útok na člověka. Žralok bílý jich má na svém kontě nejvíce, říkalo se mu proto i žralok lidožravý. Tuto jeho pověst ještě posílila kniha Čelisti od Petrea Benchleye a zejména pak její filmová verze z roku 1975.
Krátce po uvedení filmu poklesly populace žraloků bílých a žraloků tygřích ve vodách u východního pobřeží USA o 50 procent, někde dokonce až o 90 procent. Spisovatel Benchley se věnoval ochraně těchto zvířat a krátce před svou smrtí prohlásil, že kdyby věděl, co se po vydání jeho knihy stane, nikdy by ji nenapsal.