Článek
Malý velikostí, velký hodnotou. Adresních štítků s razítkem Titaniku z dubna 1912 se zachovalo všeho všudy jen třicet, z toho na volném trhu jich je k mání pouhých deset.
Sběratel a odborník na investiční filatelii David Kopřiva hledal tento artefakt ze slavného parníku na aukcích po celém světě několik let. V lednu se mu konečně poštěstilo. V méně známé aukční síni v malém městě v americkém Marylandu ho vydražil za částku, kterou nechce blíže upřesňovat.
Měl však prý štěstí, o nefilatelistické aukci se mezi velkými jmény v oboru mnoho nevědělo a cena se tak nevyšponovala až do závratných výšin. „Na světě je několik milionů filatelistů sbírajících poštovní historii, z toho asi milion sbírá téma lodí, a tohle je pro ně úplně svatý grál,“ přibližuje s nadšením v očích.
Adresní štítek z pošty na Titaniku
Hodnota předmětu je podle něj nevyčíslitelná, tržní cenu odhaduje na více než milion korun. Jím vydražený štítek se navíc zachoval – oproti jiným kusům – ve výborné kondici, s patinou, avšak bez děr a rzi.
Aktuálně je Kopřiva podle svých slov jediným, kdo na pevninské Evropě něco podobného vlastní. „A jsem rád, že to tady u nás máme. Jednak to souvisí s poštovní historií a filatelií a jednak s kulturním povědomím – všichni ve světě vědí, co je Titanik,“ říká pražský filatelista, který je jedním ze zakladatelů spolku Prestige Philately Club Prague.
Příběh „nepotopitelné lodi“ je sice jednou z nejslavnějších katastrof všech dob, jakákoliv její stopa je však velmi vzácná. „Z různých lodí se zachovalo všelicos, různé lodní exponáty s razítky, z Titaniku ale prakticky skoro nic. A tento štítek není jen nějaká osobní věc zachráněného pasažéra, tohle patřilo přímo k lodi, k jejímu poštovnímu úřadu,“ objasňuje, čím je specifický.
Miliony dopisů na palubě
Titanic totiž, kromě přepravy osob, sloužil i jako poštovní loď a jeho celý název zněl R. M. S. (tedy Royal Mail Ship) Titanic. V jeho podpalubí se nacházela třídírna dopisů.
„Titanik měl exkluzivní smlouvou s Royal Post na přepravu veškeré pošty, která šla z Evropy přes Anglii do Severní Ameriky. Víc než šest milionů dopisů a pohledů se nalodilo před vyplutím lodi v Southamptonu,“ vysvětluje.
David Kopřiva se svým nejnovějším přírůstkem do sbírky
Po vyplutí 10. dubna 1912 se do třídění více než tří a půl tisíce pytlů s poštou pustilo pět úředníků. „A určitý typ zásilek dávali do obálek a na ně lepili právě tyto průvodky, adresní štítky. Po doplutí se pak měly obálky dál distribuovat na dané poštovní úřady po celé Americe,“ popisuje, jak to tehdy chodilo.
Kopřivův štítek z balíčku měl směřovat do newyorského Brooklynu. „Nejvýznamnější na něm je to, že je na něm razítko ze dne vyplutí a také palubní razítko Titaniku,“ vysvětluje unikátnost artefaktu.
Na zažloutlém štítku se ale nachází ještě třetí razítko – jméno úředníka, jehož rukama pošta prošla, Oscara Scotta Woodyho (jeho podobiznu najdete v galerii níže). Přesně v den, kdy se loď potopila, slavil Woody jednačtyřicáté narozeniny. Brzy poté ho však v ledové vodě Atlantského oceánu čekala smrt.
Fakta o Titaniku:
- Celé jméno: R. M. S. Titanic (Royal Mail Ship – Poštovní loď Jejího Veličenstva)
- Rok výroby a provozovatel: 1911, White Star Line, Velká Británie
- Velikost: délka 269 metrů, šířka 28 metrů, tonáž 46 tisíc tun
- Ve své době šlo o největší osobní parník světa
- Datum vyplutí: 10. 4. 1912
- Na palubě bylo necelých 3,5 tisíce pytlů s poštou s 6–7 miliony dopisů a pohledů
- Trasa směřovala ze Southamptonu ve Velké Británii do New Yorku v USA
- Datum a místo ztroskotání: 15. 4. 1912, u kanadského ostrova Newfoundland
- Na lodi bylo málo záchranných člunů a ani ty, které na něm byly, nebyly řádně využity
- Počet obětí: zhruba 1500, počet zachráněných lidí: 706
„Víme, že byl půl roku ženatý a že se na něj v Americe těšila jeho novomanželka. Dočkala se ale jen několika jeho osobních věcí. Tělo se našlo po třech dnech ve špatném stavu a bylo pohřbeno do moře,“ vypráví Kopřiva.
V předané pozůstalosti po manželovi nalezla vdova i třicet průvodek, které si při evakuaci vzal Woody s sebou, snad jako vzpomínku na jeho práci na parníku. Že papírové etikety přežily ve vodě oceánu, je téměř zázrak.
„Některé prameny tvrdí, že je měl umístěné v plovací vestě, druhý protokol říká, že se zabalené lístky našly v kapse jeho saka,“ zmiňuje filatelista. Jak to bylo doopravdy, se už asi nikdy nedozvíme…
Od zednářů do Česka
Vdova, která se již nikdy znovu nevdala a svého manžela přežila nakonec o padesát let, prodala štítky z Titaniku v šedesátých letech rodinnému známému. Sběratel, který byl podobně jako O. S. Woody zednářem, je po deseti letech nabídl v Bostonu v aukci.
Několik kusů se tak dostalo do sbírky marylandské lóže zednářů, kteří se počátkem letošního roku rozhodli jeden štítek z jejich kolekce vyjmout a prodat v aukci. A právě tento kus je teď v rukou pražského filatelisty.
Další jsou v držení soukromých sběratelů, například v Kalifornii, jeden je aktuálně k mání v Jihoafrické republice a celé dvě desítky štítků jsou umístěny ve veřejných institucích a muzeích.
Třeba v National Postal Museum ve Washingtonu jsou vystaveny hned čtyři Facing Slips, jak těmto etiketám v angličtině říkají. Jsou součástí velké expozice věnované Titaniku a O. S. Woodymu coby elitnímu poštovnímu úředníkovi z významných lodních úřadů, ze kterého podle Kopřivy dělají Američané téměř hrdinu.
Adresních průvodek se z Titaniku zachovalo jen třicet.
Vzácný doklad filatelistické historie si Kopřiva nechce nechat jen pro sebe. „Chceme ho ukázat veřejnosti, chceme lidem převyprávět ten příběh a udělat hezkou expozici. Budeme ho vystavovat hned několikrát, na menších výstavách a na Bienále Prestige Philately Club Prague za rok a půl,“ upřesňuje.
A jaký další vysněný artefakt bude na aukcích hledat teď? „O něco dostupnějším cílem je pro mě takzvaná katastrofní pošta ze vzducholodě Hindenburg z roku 1937. Existují ohořelá torza dopisů, která se zachránila. Ty jsou také takový sběratelský highlight,“ prozrazuje na závěr.
